Americká volba. Vítejte v Trumpově světě

Vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách bylo pro mnohé šokem, jeho vládnutí ale může způsobit zemětřesení. Komentátor listu Financial Times Edward Luce se obává, že tento kandidát republikánů, jehož postoje se liší nejen od konkurenčních demokratů, ale i od řady členů jeho strany, by mohl obrátit vzhůru nohama dění na zahraničněpolitické scéně, zvýšit obrovsky státní dluh či svými výroky způsobit raketové výkyvy na burzách.

Donald Trump nastoupí do úřadu jako nejmocnější americký prezident v historii. Důvodem není jen to, že republikáni ovládají obě komory amerického Kongresu, ale i fakt, že Trump svou stranu reprezentuje tak, jako žádný z předchozích zvolených republikánů. Platí to zejména pro předsedu Sněmovny reprezentantů Paula Ryana, jehož filozofie je stejně odlišná od Trumpova populismu jako agenda demokratky Hillary Clintonové.

Jedním z bodů, v nichž se Trumpova agenda s republikánským tradičním smýšlením shoduje, je snížení daní. Trump přislíbil historicky největší snížení daní pro fyzické i právnické osoby. Také se zavázal nominovat do amerického Nejvyššího soudu odpůrce potratů. Oba tyto návrhy jeho strana zřejmě schválí.



Zvolení guvernéra státu Indiana Mikea Pence viceprezidentem zase pomůže stmelit Trumpovy vztahy s evangelickými stoupenci strany, protože Pence je jedním z nejznámějších amerických křesťanských konzervativců. Republikáni se také shodnou například na zrušení takzvané Obamacare (Obamovy reformy zdravotního pojištění) či na přepracování nebo i zrušení reformy pravidel pro regulaci finančního sektoru.

V mnoha jiných ohledech je však Trumpův pohled na ekonomiku velice odlišný od republikánské tradice. Jeho finanční plány zvednou v průběhu několika let americký státní dluh o deset bilionů dolarů (téměř 250 bilionů korun), odhaduje konzervativní daňový fond. Trumpovi finanční poradci vedení bývalým novinářem listu Wall Street Journal Stephenem Moorem a televizním moderátorem Larrym Kudlowem finanční konzervatismus neuznávají.

A když se k tomu přidají Trumpovy velké plány na utrácení za infrastrukturu, vznikne recept na obrovský skok v americkém státním dluhu. Mnozí ekonomové předpovídají, že Trumpův impuls povede ke krátkodobému růstu, po němž bude následovat recese.

Jeho agenda rovněž zkomplikuje očekávané rozhodnutí americké centrální banky zvýšit úrokové sazby na prosincové schůzi. Banka bude čelit panice na burze a nepředvídatelným dopadům na růst. Trump v kampani navíc slíbil dát výpověď šéfce centrální banky Janet Yellenové. Cokoli Trump v nadcházejících dnech řekne, může způsobit raketový růst či naopak propad na burze.


Totéž platí i pro Trumpovy plány se zbytkem světa. Mnozí doufají, že se miliardář z Manhattanu v kampani přetvařoval a že šlo o populistická gesta. Velmi pravděpodobně tomu tak není. Podle Thomase Wrighta z Brookingsova institutu prosazuje Trump izolační politiku již skoro třicet let. V roce 1987 například zaplatil 95 tisíc dolarů (skoro 2,4 milionu korun) za stránkovou reklamu v The New York Times, v níž hřímal nad takzvanými free ridery (černými pasažéry) mezi americkými spojenci.

Trump odstoupí z Transpacifického partnerství (TPP), domnívá se Luce. Paralelní jednání s Evropou zřejmě rovněž skončí. Navíc bude jako prezident moci vyjmout USA ze Severoamerické dohody o volném obchodu a uvalit vysoké clo na dovoz zboží z Číny a Mexika. Otázkou zůstává, zda tyto své hrozby vykoná.

"Zanedlouho budeme svědky toho největšího boje o moc ve Washingtonu," říká Wright. "Netýká se to jen republikánů - Pentagon bude také hrát velkou roli, protože se jeho nejvyšší představitelé budou snažit přesvědčit nově zvoleného prezidenta, že spojenectví států je potřeba."

Trump mimo jiné prohlásil, že se distancuje od pařížské klimatické dohody, přepracuje Obamovu jadernou dohodu s Iránem a podá ruku ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. První obětí Trumpovy vlády tak možná budou snahy Ukrajiny. Na řadu přijde i NATO.

Mohl by Trump své postoje změnit? Mnohé napoví výběr lidí do vysokých postů. Očekává se, že významné role budou hrát bývalý primátor New Yorku Rudy Giuliani, guvernér státu New Jersey Chris Christie a bývalý republikánský mluvčí Newt Gingrich. Všichni sdílejí Trumpovu nechuť vůči "starému režimu".

Nejisté důsledky Trumpovy vlády se ukážou ještě před jeho nástupem do úřadu. Koncem listopadu se má Trump dostavit k soudu ohledně hromadné žaloby na Trumpovu univerzitu. Tato záležitost nemá v americké historii žádnou paralelu.

Proti Trumpovi je nyní podle deníku USA Today vedeno přes 70 žalob. Jeho schopnost ovlivňovat právní systém (má moc nad daňovým úřadem či FBI) představuje střet zájmů, který v americké historii nemá obdoby.