Americké úřady nacházejí v továrnách tisíce ilegálů

Významná kalifornská textilní firma musí propustit asi 1800 dělníků. Důvodem jsou nesrovnalosti v dokumentech zaměstnanců převážně mexického původu.

Tento krok, který vyvolal v Kalifornii vlnu nevole obzvláště kvůli dobré pověsti firmy, je součástí nové imigrační politiky Spojených států - ta se spíše než na deportace ilegálních imigrantů má soustředit na zaměstnavatele, kteří jim poskytují práci. Píše o tom deník The New York Times.

Společnost American Apparel je v současné době největším textilním výrobcem na území USA. V minulosti byla ceněna obzvláště za důstojné zacházení se zaměstnanci a za to, že jako jediná z větších oděvních firem nepřesunula svoji výrobu do zemí třetího světa. Všechno oblečení vyrábí ve Spojených státech a její dělníci mají podmínky srovnatelné se standardy západní Evropy.

ČTĚTE TAKÉ: Francie: ministr zmařil zátah na ilegální přistěhovalce

 Proto vyvolalo propouštění spojené s novou imigrační politikou řadu negativních reakcí. Ve Spojených státech žije asi jedenáct milionů imigrantů bez povolení k pobytu.

Starosta Los Angeles Antonio Villaraigosa označil propouštění za "devastující" a upozornil na to, že by se vláda měla soustředit spíše na zaměstnavatele, kteří ilegální pracovníky vykořisťují.

Odpůrci legalizace ilegálních imigrantů ale krok vítají s odvoláním na to, že je potřeba omezit černý trh práce. "Některé společnosti si myslí, že z nějakého důvodu zákony nejsou až tak důležité," uvedl republikánský poslanec Brian Bilbray. "Překračování hranice mezi legálním a nelegálním je zas až tak netrápí," uvedl Bilbray, podle kterého je American Apparel právě typickým příkladem jedné z těchto firem.

Tlak místo razií

V červnu začala federální Imigrační a celní služba (ICE) prošetřovat 654 firem v celých Spojených státech. Podle šéfa ICE Johna Mortona se firemní audity soustředí na různé druhy firem, z nichž celá řada stejně jako American Apparel zajišťuje svým zaměstnancům kvalitní pracovní prostředí. Imigrační úředníci nyní chtějí vyvíjet tlak na zaměstnavatele místo razií na pracovištích a deportací ilegálních přistěhovalců.

Proti nové politice se ohradil také majitel firmy Dov Charney. "Vyhazování zaměstnanců nepomůže ekonomice, ani nám nezaručí větší stabilitu," uvedl Charney, podle kterého i ilegální pracovníci "tvrdě pracují a platí daně".

Ve Spojených státech se v současné době stupňují debaty ohledně reformy imigračních zákonů. Po svém nedávném návratu z vesmíru se do imigrační politiky USA opřel například americký astronaut mexického původu Jose Hernandez.

Foto: Profimedia, Reuters