Třicetiletá běloška Beth Humphreyová si chtěla vzít svého o dva roky staršího černého snoubence. Keith Bardwell, smírčí soudce ve státě Louisiana, jim však vzkázal, že u něj mají smůlu. Míchání ras je podle něj nežádoucí.
Bardwell tvrdí, že není rasista, ale že jednal v zájmu dětí smíšených párů, které by podle jeho slov nezapadaly do společnosti.
Pár, který Bardwell odmítl oddat, na něj chce podat stížnost u amerického ministerstva spravedlnosti.
Soudce, který je ve své funkci již 34 let, tvrdí, že svazky mezi lidmi různé rasy obvykle moc dlouho nevydrží. Kromě McKayových odmítl během posledních tří let oddat další čtyři páry.
Bardwell tvrdí, že má mezi černochy mnoho přátel, že jen „nevěří v míchání ras". „Zvu je na návštěvu k sobě domům, oddávám je, používají u mě sociální zařízení. Chovám se k nim jako ke všem ostatním," tvrdí. O problému prý mluvil s černochy i bělochy.
„Obě skupiny mají problém přijmout děti z takového manželství," řekl místnímu listu Hammmond Star. „Neoddávám rasově smíšené páry, protože nechci, aby se ty děti ocitly v situaci, kterou nezavinily. Cítím, že budou později trpět," dodal.
Snoubencům tlumočila postoj soudce jeho manželka. Ta jim doporučila najít si jiného oddávajícího.
Humphreyová, která je veteránkou americké armády, uvedla, že podobné názory v dnešní době opravdu nečekala. S manželem se na potomky těší. „Šlo o hrubou diskriminaci," řekla. Hodlá s ministerstvem spravedlnosti konzultovat podání stížnosti.
Ozvěna segregované minulosti
Lidskoprávní organizace American Civil Liberties Union (ACLU) v otevřeném dopise požádala úřady o vyšetření případu. Pro Bardvella požaduje „pokud možno co nejpřísnější sankce."
Případ je ve státě Louisiana obzvláště citlivý. Spolu s dalšími sedmnácti jižními státy ji ke zrušení zákazu rasově smíšených manželství přimělo až rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1967. Případ Loving versus stát Virginie znamenal konec jednoho z nejvýraznějších omezení segregované Ameriky.
V roce 1883 Nejvyšší soud potvrdil právo států na zákaz svazků mezi lidmi různé rasy. Podle tehdejšího rozhodnutí neporušovaly práva na rovné zacházení, protože stejnou mírou omezoval černé i bílé. Toto rozhodnutí platilo až do roku 1967.
Advokátka ACLU Katie Schwartzmannová upozorňuje, že klíčové rozhodnutí znamená, že „vláda nesmí lidem říkat nic o tom, koho si smějí a nesmějí brát" a že Bardwell proto vědomě porušil zákon.
Foto: Profimedia