Tlak na autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura je třeba zesílit, aby se v zemi podařilo co nejdříve nastolit demokracii. Shodli se na tom v Bogotě političtí lídři amerických států, které uznávají za prozatímního prezidenta opozičního předáka Juana Guaidóa. Ten svým spojencům řekl, že tolerance vůči Madurovi by mohla ohrozit stabilitu celého regionu.
"Je důležité znovu nastolit ve Venezuele demokracii, protože ti, kteří si přisvojují moc, ohrožují stabilitu kontinentu," řekl podle agentury AFP Guaidó na úvod setkání s lídry desítky latinskoamerických zemí, jehož se účastní i americký viceprezident Mike Pence. Na závěr schůzky by politici měli přijmout společnou deklaraci.
Část předních představitelů venezuelské opozice před jednáním vyhlašovala, že chce přesvědčit Spojené státy a další země, aby k Madurovu odstranění použily sílu. Sám Guaidó však zdůrazňoval, že zásadní je v zemi zachovat mír.
Viceprezident Pence v Bogotě zopakoval své dřívější tvrzení, že "všechny možnosti jsou na stole". Zároveň vyzval země regionu, aby zavedly sankce proti představitelům Madurova režimu a venezuelskému státnímu ropnému průmyslu. Všechen majetek, který v jejich zemích případně venezuelská vláda má uložen, by měly tyto státy dát k dispozici Guaidóovým lidem, dodal Pence.
Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na čtyři další venezuelské představitele, kterým zmrazilo majetek a zakázalo cestovat do USA. Jsou jimi guvernéři pohraničních venezuelských států, v nichž v sobotu armáda zasahovala proti lidem snažícím se pomoci kamionům s humanitární pomocí z Brazílie a Kolumbie přes uzavřenou hranici. Při zásazích vojska a ozbrojených skupin podporujících Madura zemřeli nejméně čtyři lidé a téměř tři stovky byly zraněny.
Právě armáda a především důstojníci jsou pro změnu režimu ve Venezuele klíčoví. Zatím se je ale opozici nepodařilo přimět, aby se přidali na její stranu, i když už jim v lednu slíbila amnestii. Nicméně o víkendu přeběhlo do Kolumbie na 160 venezuelských vojáků, kteří poté přísahali loajalitu Guaidóvi.
Kolumbijský prezident Iván Duque patří stejně jako například lídři Peru nebo Chile ke státníkům, kteří odmítají možnost vojenské intervence a chtějí dosáhnout Madurova konce nenásilnou cestou. I Duque však uznal, že kolem Madura je nutno "silněji a účinněji utáhnout smyčku".
Venezuelský vládce vytrvale odmítá do své zbídačené vlasti vpustit humanitární pomoc s odůvodněním, že jde o začátek americké vojenské intervence. Projevy o převratu zinscenovaném USA a Kolumbií se snaží udržet i loajalitu své armády, mezi jejímiž příslušníky se objevuje takřka denně.
Pence oznámil, že USA vysílají do zemí sousedících s Venezuelou pomoc v hodnotě 56 milionů dolarů (1,2 miliardy korun), určenou pro uprchlíky kteří odcházejí ze země stižené hladem a nedostatkem základního zboží. Podle Pence již USA vyslaly do Venezuely humanitární náklad v hodnotě 139 milionů dolarů, jehož většina čeká u hranic.