Čtyři američtí teenageři se pustili do války se společností zabývající se bojem proti plagiátorství. Důvodem nevole je to, že firma prý potlačuje jejich autorská práva. A jakých děl že se mají týkat? Školních úkolů, napsal na svých internetových stránkách časopis The Christian Science Monitor.
Sága začala už loni, když McLeanova střední škola ve Virginii začala využívat rozšířenou službu Turnitin. V rámci tohoto systému studenti dodávají školní eseje v elektronické formě, aby mohly být uchovávány a porovnávány s miliony dalších v rozsáhlé databázi. Učitelé pak mohou snadno zjistit, zda žáci při tvorbě svých dílek kopírují jiné práce.
"Řízení není o plagiátorství. Je to o škole nutící studenty předávat své práce výdělečné společnosti," uvedl Kevin Wade senior, otec jednoho ze stěžovatelů. Jeho syn je v prvním ročníku střední školy a otec ho označuje za dobrého studenta.
Tvůrci Turnitinu však trvají na tom, že jejich systém je určen pouze a výhradně k boji s plagiátorstvím. "Je opravdu společensky prospěšné zajistit, že studenti, kteří nedělají svou práci, za ni také nebudou oceněni," uvedl John Barrie, který vede společnost iParadigms, která za systémem Turnitin stojí.
Kdo má pravdu?
Experti na autorská práva tvrdí, že obě strany disponují přesvědčivými argumenty. Případ zdůrazňuje narůstající pnutí mezi společenským využitím a ekonomickou hodnotou podobných databází a hněvem, který vyvolávají kvůli otázkám ochrany soukromí a vydělávání na práci jiných.
Studenti předávají své práce - nějakých 100 000 denně - prostřednictvím webu a Turnitin vypočítává "index podobnosti". Jde v podstatě o procento podobnosti zadávaného materiálu s texty z jiných zdrojů, které existují na síti či jsou obsaženy v databázi.
Asi 30 procent prací, které byly do systému postoupeny, byly prý přinejmenším ze čtvrtiny nepůvodní, uvedl Barrie. Polovina z okopírovaných prací přitom pochází z online zdrojů. "Studenti využívají internet jako encyklopedii o osmi miliardách stránek, z níž stačí (text) jen vybrat a zkopírovat," dodal.
Když systém zjistí nápadnou podobnost studentovy práce s jinými materiály, učitel může požádat o poskytnutí těchto prací. Kritici však namítají, že právě v tomto procesu chybí souhlas autorů - studentů. Obávají se také toho, kde by studentské práce mohly skončit, neboť iParadigms si vymezil právo možného prodeje databáze i jejího obsahu.
Foto: archiv
