Pokud by pákistánští extremisté provedli úspěšný útok proti USA, pro Pákistán by to podle americké ministryně zahraničí mělo vážné následky. Hillary Clintonová to řekla zpravodajské stanici CBS v pořadu 60 Minutes, který bude uveden v televizi v neděli. Podle ministryně se sice Islámábádu daří lépe bojovat s extremisty, ale Washington od něj chce ještě vyšší míru spolupráce.Před týdnem Američan pákistánského původu Faisal Shahzad umístil automobil s trhavinou u newyorského náměstí Times Square, atentátu se však podařilo zabránit. Stále není jasné, jaký podíl měli na útoku pákistánské extremistické skupiny. Podle amerických úřadů citovaných médii přibývají důkazy o tom, že se pokusu o atentát účastnila pákistánská odnož hnutí Taliban. Velitel sil USA na Blízkém východě a ve střední Asii generál David Petraeus však řekl, že militantní extremisté zřejmě jen inspirovali útočníka, který prý s nimi nemusel mít přímé kontakty.
Podle šéfky americké diplomacie dal Washington "jasně najevo", že "útok jako tento, který by byl úspěšný a jehož stopy by vedly do Pákistánu, by měl velmi vážné následky".
PSALI JSME: Bombový útok v New Yorku byl teroristický čin
Taliban se v dalším videu přihlásil k útoku na New York
Podle ministryně nyní mezi Washingtonem a Islámábádem existují "mnohem lepší vztahy" než v minulých letech. "Chceme více. Očekáváme více," uvedla nicméně Clintonová.
Stejný postoj zastává i americký ministr obrany Robert Gates, který potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny poskytnout větší pomoc Pákistánu, pokud o to bude stát. "Je to jejich země, oni sedí na místě řidiče a oni mají nohu na plynu," dodal ministr.
To vyvolalo spekulace o tom, že Spojené státy, které jsou hlavním dodavatelem pomoci Pákistánu, budou na Islámábád tlačit, aby otevřel nové a riskantnější fronty boje proti islamistům. Gates byl ovšem dalek toho, aby to veřejně učinil. Znovu ale vysoce ocenil úsilí Pákistánu v boji proti terorismu. "Pákistánci toho už udělali o tolik víc, než by kdokoli z nás mohl před 18 měsíci nebo dvěma roky očekávat," zdůraznil Gates.Na dotaz ohledně protiamerických nálad v pákistánských církevních elitách Gates odpověděl, že jde o mnohem širší problém. Podle něj se vztahuje na ty Pákistánce, kteří nezapomněli na to, jak Spojené státy opustily Afghánistán po sovětském vpádu do země v roce 1989, ani na to, jak USA na začátku 90. let minulého století vyhlásily proti Pákistánu sankce. "Když se na to podíváte jejich očima, mají pro své obavy jisté opodstatnění," dodal Gates.
Foto: ČTK/AP
