Bývalá argentinská prezidentka Cristina Fernándezová stanula před soudem kvůli obvinění, že zakryla stopy Íránu na nejhorším teroristickém útoku v argentinské historii. Fernándezová obvinění odmítá a tvrdí, že současný prezident Mauricio Macri přiměl prokuraturu, aby jí nařídila přijít k soudu. Exprezidentka nevypovídala, ale přečetla připravené prohlášení. Bombový útok na židovské středisko AMIA v Buenos Aires z 18. července 1994 si vyžádal 85 mrtvých a další zhruba tři stovky lidí utrpěly zranění.
V Argentině žije největší židovská komunita z celé Jižní Ameriky. Z útoku proti ní obvinila místní justice Írán. Teherán podle ní pověřil atentátem šíitské libanonské hnutí Hizballáh, který materiálně podporuje.
Prokurátor, který měl na starosti vyšetřování útoku na komunitní centrum Alberto Nisman, byl 18. ledna 2015 nalezen mrtev ve svém bytě v Buenos Aires, zabil ho výstřel do hlavy. Zavražděn byl večer předtím, než měl předložit výsledky svého vyšetřování, které měly usvědčit tehdejší argentinskou prezidentku Fernándezové, která čelila obvinění, že se s Teheránem domluvila na smazání íránské stopy na útoku. Nakonec prezidentka odsouzena nebyla. Kolem Nismanovy smrti se dosud vyskytuje mnoho konspiračních teorií. Zatímco někteří věří, že spáchal sebevraždu, jelikož neměl proti prezidentce dost pádných důkazů, jiní tvrdí, že byl zavražděn, protože ohrožoval argentinskou a izraelskou vládu.
Macri již dříve zdůraznil, že vyšetřování útoků z 90. let a vraždy prokurátora jsou jednou z hlavních priorit vlády.
