Dohoda s povstalci
Ať je slovo jedinou zbraní Kolumbijců! znělo po podepsání míru

Občanská válka v Kolumbii si za 52 let vyžádala 260 tisíc obětí:

- Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.

- FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu; tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými polovojenskými skupinami, si vyžádal na 260.000 obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.

- FARC mají nyní asi 5800 členů, což rebelové oznámili po prvním podpisu smlouvy v září. Na začátku tohoto století, kdy ovládaly asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly zhruba 17.000 bojovníků. Asi 20 procent z nich bylo mladších 18 let a mnozí byli údajně naverbováni násilím.

- FARC, které po Spojených státech zařadila v roce 2002 na seznam teroristických organizací také Evropská unie, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).

- O mírová jednání s FARC se pokoušel už v polovině 80. let prezident Belisario Betancur, i přes podepsané příměří ale rozhovory ztroskotaly. Vláda prezidenta Andrése Pastrany v roce 1999 přiznala povstalcům na jihu země v regionu El Caguán demilitarizovanou zónu o rozloze 42.000 kilometrů čtverečních, kde se měla konat jednání o míru. Ta ale nakonec ztroskotala, a gerila si tak v oblasti upevnila pozice.

- Tvrdou linii vůči FARC zaujal prezident Álvaro Uribe (2002-2010), i když i on se s nimi snažil vyjednávat. Například v roce 2004 navrhl propustit asi 300 povstalců z vězení výměnou za 63 rukojmích.

- Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tato senátorka, unesená v únoru 2002 během kandidatury na nejvyšší úřad v Kolumbii, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, kdy armáda bez jediného výstřelu (díky infiltraci agentů) z džungle odvezla 15 rukojmích, včetně tří Američanů.

- V posledních letech armáda zabila několik vůdců FARC: v březnu 2008 Raúla Reyese, muže číslo dva, v září 2010 byl zabit hlavní vojenský velitel Jorge Briceňo (Mono Jojoy) a v listopadu 2011 nejvyšší velitel Alfonso Cano, jehož nahradil Timoleón Jiménez (přezdívaný Timošenko), jenž vede FARC dosud.

- Od podzimu 2012 vedla vláda s FARC v Havaně jednání, která skončila letos v červnu podpisem dohody o definitivním příměří. Mírová dohoda byla podepsána koncem září, začátkem října ji ale obyvatelé Kolumbie v referendu těsně odmítli. Kritikům nejvíce vadilo, že povstalci FARC uniknou trestu a budou se moci zapojit do politického života. Prezident Juan Manuel Santos za ukončení války dostal letos Nobelovu cenu za mír.

- Tento měsíc dojednala vláda s povstalci z FARC upravenou dohodu, která byla v Bogotě podepsána. Kolumbijská opozice v čele s exprezidentem Álvarem Uribem ale ani s touto novou dohodou nesouhlasí, protože je podle nich jen mírnou úpravou té původní.