Přítel na telefonu
Biden ujistil Česko i Maďarsko, že je USA budou bránit
27.04.2014 13:20
Americký viceprezident Joe Biden v souvislosti s vývojem na Ukrajině v sobotu telefonicky ujistil premiéry Česka a Maďarska o americké podpoře v rámci dohod NATO o kolektivní obraně. Podle prohlášení Bílého domu viceprezident v rozhovorech s Bohuslavem Sobotkou a Viktorem Orbánem "zdůraznil bezvýhradný závazek Spojených států vůči kolektivní obraně NATO v rámci článku 5".
Biden a Sobotka "se shodli na tom, že Rusko bude čelit novým sankcím za své destabilizující akce na Ukrajině a za shromažďování svých jednotek podél rusko-ukrajinské hranice", uvedl Bílý dům.
"Shodli jsme se na tom, že Rusko by mělo na základě dohody ze Ženevy přispět ke snížení napětí, což zahrnuje stažení jednotek od ukrajinských hranic a také distancování od násilných akcí separatistů, včetně přispění k ukončení zadržování pozorovatelů OBSE," sdělil premiér Sobotka. Česká ministerstva zahraničí a obrany podle něj jednají se všemi partnery s cílem zadržování pozorovatelů co nejdříve ukončit.
Mluvčí české vlády Martin Ayrer informoval, že Sobotka a Biden spolu v sobotu odpoledne hovořili skoro 45 minut. "Předmětem byla situace na Ukrajině, bezpečnostní situace v regionu a otázka zadržení pozorovatelů OBSE," řekl Ayrer.
Premiér podle něj Bidena informoval o pozici české vlády k ukrajinské krizi. Kdo komu volal a jak Biden na informace reagoval, nechtěl Ayrer sdělit. "Oba partneři se dohodli, že další informace týkající se telefonátu nebudou zveřejňovat," doplnil.
Biden podle Bílého domu v telefonátech se Sobotkou a Orbánem zopakoval, že Washington a jeho spojenci musejí být připraveni uvalit sankce na jednotlivce a subjekty v Rusku, jestliže Moskva bude nadále zasahovat na Ukrajině.
Česko a Maďarsko vstoupily do Severoatlantické aliance v roce 1999. V pátém článku Severoatlantické smlouvy, o kterém se Bílý dům v souvislosti s Bidenovými telefonáty zmínil, se uvádí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím aliance bude považován za útok proti všem členům NATO.
Článek pět smlouvy NATO jistí kolektivní obranu signatářů |
- Severoatlantická smlouva je mezinárodní smlouvou, jejímž podpisem vznikla Severoatlantická aliance (NATO). V dubnu 1949 ji ve Washingtonu podepsalo 12 zakládajících států, v současnosti je signatářů 28. - Česko společně s Maďarskem a Polskem vstoupily do NATO v březnu 1999 jako první postkomunistické země v první vlně rozšiřování. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. - Severoatlantická smlouva obsahuje 14 článků, z nichž nejdůležitějším je pátý článek. Podle něj je ozbrojený útok na jednoho nebo více signatářů považován za útok proti všem. - Plný text pátého článku: "Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti." - NATO pátý článek poprvé aktivovalo po teroristických útocích na New York v roce 2001, USA se ale bez aliančních spojenců dokázaly obejít. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.