Brazilský Senát odvolal z funkce prezidentku Dilmu Rousseffovou, jejíž poslední rok u vlády provázela prohlubující se politická krize v zemi. Pro sesazení hlavy státu, obžalované z manipulace s výsledky státního rozpočtu, hlasovala výrazná většina 61 senátorů, proti bylo 20.
Prezidentský úřad bude až do konce roku 2018 zastávat viceprezident Michel Temer, který složí přísahu ve 21.00 SELČ a který fakticky stál v čele státu již od poloviny května, kdy byla prezidentka sesazena dočasně.
První žena v čele Brazílie byla odvolána na základě obvinění, které sama popírala a tvrdila, že její politické konkurenty vedla k vyvolání procesu sesazení hlavy státu pouze snaha ovládnout zemi. "Dnešek je dnem, kdy 61 lidí, spousta z nich obviněných a zkorumpovaných, hodilo hlasy 54 milionů Brazilců do koše," reagovala exprezidentka na verdikt Senátu s odkazem na 54 milionů voličů, kteří ji v předloňských volbách dali již druhý prezidentský mandát.
Rousseffová v prohlášení narážela na rozsáhlou korupční aféru spojenou se státními firmami v čele s ropnou společností Petrobras. V souvislosti s ní jsou vyšetřovány či byly obviněny desítky politiků z vládních i opozičních stran. Rousseffové samotné se však narozdíl od některých předních postav zákonodárného sboru vyšetřování vyhýbá.
V hlasování někdejší členku levicové gerily podpořili jen zákonodárci její levicové Strany pracujících (PT), která pádem Rousseffové přišla po 13 letech o vládu nad nejlidnatější zemí Jižní Ameriky. K jejímu sesazení byla potřebná dvoutřetinová většina, tedy 54 hlasů.
V odděleném hlasování senátoři ponechali Rousseffové možnost ucházet se o volenou veřejnou funkci již v příštích volbách. Osmiletý zákaz zvolení podpořilo pouze 46 senátorů.
Zatímco kritici prezidentky v Senátu tvrdili, že svou snahou zamaskovat před minulými prezidentskými volbami mezery ve státním rozpočtu přispěla k pádu nejsilnější latinskoamerické ekonomiky do recese, její zastánci oponovali, že k podobným praktikám sahali i její předchůdci v úřadě, jen za ně nebyli odvoláváni.
Rovněž brazilská veřejnost byla v názoru na vinu Rousseffové rozdělena. Milionové protesty proti její vládě byly vyvolány především druhým rokem trvající ekonomickou recesí. Desetitisíce lidí však demonstrovaly i na její podporu, přičemž zdůrazňovaly přínos sociálních programů vlády PT pro chudé Brazilce.
Nástup pravicového prezidenta Temera bude znamenat privatizaci a rozpočtové škrty. Avizoval rovněž omezení zmíněných programů, které označuje za nemístné plýtvání veřejnými penězi.
