Brazilský Senát sesadil Rousseffovou, prezidentem je Temer

Zahraničí
31. 8. 2016 19:03
Dilma Rousseffová.
Dilma Rousseffová.

Brazilský Senát odvolal z funkce prezidentku Dilmu Rousseffovou, jejíž poslední rok u vlády provázela prohlubující se politická krize v zemi. Pro sesazení hlavy státu, obžalované z manipulace s výsledky státního rozpočtu, hlasovala výrazná většina 61 senátorů, proti bylo 20.

Prezidentský úřad bude až do konce roku 2018 zastávat viceprezident Michel Temer, který složí přísahu ve 21.00 SELČ a který fakticky stál v čele státu již od poloviny května, kdy byla prezidentka sesazena dočasně.

První žena v čele Brazílie byla odvolána na základě obvinění, které sama popírala a tvrdila, že její politické konkurenty vedla k vyvolání procesu sesazení hlavy státu pouze snaha ovládnout zemi. "Dnešek je dnem, kdy 61 lidí, spousta z nich obviněných a zkorumpovaných, hodilo hlasy 54 milionů Brazilců do koše," reagovala exprezidentka na verdikt Senátu s odkazem na 54 milionů voličů, kteří ji v předloňských volbách dali již druhý prezidentský mandát.

Viceprezident Michel Temer.

Rousseffová v prohlášení narážela na rozsáhlou korupční aféru spojenou se státními firmami v čele s ropnou společností Petrobras. V souvislosti s ní jsou vyšetřovány či byly obviněny desítky politiků z vládních i opozičních stran. Rousseffové samotné se však narozdíl od některých předních postav zákonodárného sboru vyšetřování vyhýbá.

V hlasování někdejší členku levicové gerily podpořili jen zákonodárci její levicové Strany pracujících (PT), která pádem Rousseffové přišla po 13 letech o vládu nad nejlidnatější zemí Jižní Ameriky. K jejímu sesazení byla potřebná dvoutřetinová většina, tedy 54 hlasů.

V odděleném hlasování senátoři ponechali Rousseffové možnost ucházet se o volenou veřejnou funkci již v příštích volbách. Osmiletý zákaz zvolení podpořilo pouze 46 senátorů.
Zatímco kritici prezidentky v Senátu tvrdili, že svou snahou zamaskovat před minulými prezidentskými volbami mezery ve státním rozpočtu přispěla k pádu nejsilnější latinskoamerické ekonomiky do recese, její zastánci oponovali, že k podobným praktikám sahali i její předchůdci v úřadě, jen za ně nebyli odvoláváni.

Rovněž brazilská veřejnost byla v názoru na vinu Rousseffové rozdělena. Milionové protesty proti její vládě byly vyvolány především druhým rokem trvající ekonomickou recesí. Desetitisíce lidí však demonstrovaly i na její podporu, přičemž zdůrazňovaly přínos sociálních programů vlády PT pro chudé Brazilce.

Nástup pravicového prezidenta Temera bude znamenat privatizaci a rozpočtové škrty. Avizoval rovněž omezení zmíněných programů, které označuje za nemístné plýtvání veřejnými penězi.

Autor: AP, ČTK Foto: ČTK/AP , Eraldo Peres, ZUMA/Geraldo Bubniak

Další čtení

Demonstrace v Londýně (2025).

Celý svět to ví, ale Moskva přesto odmítla odpovědnost za sestřelení letu MH17

Zahraničí
13. 5. 2025
Gérard Depardieu

Depardieu dostal u soudu podmínku za napadení dvou žen. Je to kampaň, tvrdí

Zahraničí
13. 5. 2025
ilustrační foto

Občani Říše chtěli království, německou republiku neuznávají. Ministr je zakázal

Zahraničí
13. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ