Gabriel, který se živí rybolovem již více než 20 let, jde lovit do zálivu Guanabara u Ria de Janeiro bez sítí: nebude chytat ryby, ale vlastníma rukama lovit tuny odpadků, které moře pod slavnou Cukrovou homolí znečišťují a kazí výhled. "V našich sítích uvízne čím dál tím více odpadků, někdy se kvůli nim poškodí nebo dokonce zlomí lodní šroub," vysvětluje agentuře AFP.
Gabriel se zapojil do projetu Baia Limpa (čistá zátoka), který počátkem roku zahájila federace rybářů státu Rio de Janeiro, aby zlepšila životní podmínky 20 tisíc rybářů v regionu. Ti prohlašují, že rybolov je stále obtížněji uživí.
"Před deseti lety to ještě na živobytí stačilo. Dnes už ne," vysvětluje čtyřiapadesátiletý Edmo, který rybaří 30 let.
Program na vyčištění zálivu Guanabara, který již pohltil přes jednu miliardu dolarů (na 20 miliard Kč), existuje od roku 1995. Žádné viditelné výsledky se nedostavily. Nejenže deset milionů obyvatel Ria de Janeiro hází velkou většinu odpadu přímo do moře, ale lidé tu navíc mají ve zvyku svážet do řek, které do zátoky vtékají, všechen možný odpad, včetně starých automobilů, televizí, ledniček či pneumatik.
Projekt financovaný brazilským gigantem Petrobras má přispět i k tomu, aby si obyvatelé uvědomili naléhavost potřeby zachránit záliv.
Ty nejkritičtější zóny mají být zaneseny na mapu a odpad bude analyzován, sdělila geografka Jamylle Ferreirová, jež se na projektu podílí.
Rybáři vyplouvají na moře třikrát týdně a jejich úkolem je sbírat odpad, který lze recyklovat. Při jedné plavbě v průměru vyloví 15 tun odpadků.
Odpad, zejména plasty, je neobyčejně nebezpečný pro faunu i flóru, neboť pod plastickou hmotou všechno zmírá. Některé druhy ryb tak již zcela vymizely.
K dispozici je 140 lodí. Rybáři se vždy po třech měsících střídají a dostávají finanční podporu. Cílem projektu však není nahradit rybolov sběrem odpadu.
Do konce letošního roku se na projektu vystřídá téměř 1 200 rybářů.
"Víme, že se nám záliv nepodaří vyčistit, ale to ani není v našem úmyslu. Chceme především využít zkušenosti rybářů, kteří znají kritická místa, často u ústí řek, kde bydlí," zdůrazňuje Jamylle a stěžuje si, že některé obecní úřady nespolupracují.
"Když rybáři vyloží pytle s odpadem na zem, radnice některých obcí je ani neodklidí," dodává.
Část tohoto odpadu putuje do takzvaného Zeleného závodu na břehu zálivu, který financuje soukromý sektor. Všechen odpad, který nemůže být recyklován, bude spálen a poslouží k výrobě energie.
Závod zpracovává 30 tun odpadu denně. Tento typ závodu má být postaven i na jiných místech Brazílie.
"Prodáváme modely na zpracování 150 tun odpadu denně, což odpovídá obci o 180 tisících obyvatelích, za 15 milionů dolarů" (téměř 300 milionů Kč)," uvedl ředitel závodu Jorge Nascimento.
Cílem je recyklovat 100 procent městského odpadu. Taková praxe je v Brazílii dosud jen málo běžná.
Foto: Profimedia
