Peruánci dnes vybírají, kdo se postaví levicovému kandidátovi Ollantu Humalovi, který má postup do druhého kola podle průzkumů zajištěn. Snaží se vyvrátit podezření, že by v Peru zavedl "venezuelský model".
Nejnovější průzkumy dávaly bývalému vojákovi Humalovi, který kandidoval už v roce 2006, šance získat kolem sedmadvaceti procent hlasů. S odstupem sedmi až osmi procent za ním byli bývalý prezident Alejandro Toledo, poslankyně Keiko Fujimoriová (dcera bývalého a nyní vězněného prezidenta Alberta Fujimoriho) a bývalý předseda vlády Pedro Pablo Kuczynski. Toledo je označován za centristu, další dva za kandidáty pravice.
Zvláštností těchto voleb a souběžných voleb parlamentních je, že od roku 1980, kdy se po dlouhém období vojenské vlády volilo poprvé, jsou prvními, které se nekonají v ovzduší krize. Peru totiž v posledních letech zaznamenalo nebývalý hospodářský vzestup. Úkolem příštího prezidenta a jeho vlády bude tento trend udržet.
Právě Humalův vzestup v průzkumech v posledních týdnech rozhýbal do té doby mdlou předvolební kampaň. S Humalou se totiž znovu dostalo do popředí téma levicového populismu, poukazy na údajné nebezpečí, že Humalovo Peru bude ovlivňovat kontroverzní venezuelský vůdce Hugo Chávez, a obavy, ať skutečné nebo předstírané, že země opustí úspěšnou hospodářskou politiku posledních let.
Humala v poslední době sice levicovou rétoriku silně omezil, distancuje se od radikalismu, ujišťuje, že "v Peru nelze uplatnit venezuelský model" a že on sám "není Hugo Chávez"; dokonce Cháveze vyzval, aby do peruánských voleb nezasahoval, ale možnost jeho vítězství i tak finanční trhy znepokojuje.
Pro ně by byl nepochybně lepší volbou Toledo, ekonom vzdělaný v USA a poměrně úspěšný prezident z let 2001 až 2006. Jeho šance závisejí na tom, zda v něm budou voliči středu a pravice vidět člověka s nejlepšími šancemi porazit Humalu ve druhém kole. Toledo ale v posledních průzkumech ztrácel a dostávala se před něho Fujimoriová.
Ta svou kampaň založila na tématech jako bezpečnost, zaměstnanost, omezení bídy a účinné vládnutí, tedy v podstatě na stejných slibech, jaké v roce 1990 přivedly k moci jejího otce. Doufá, že jí pomohou i vzpomínky části voličů na kladné stránky jeho vlády, které představuje hospodářské oživení a faktická likvidace maoistické guerily, dosažená ovšem i za cenu porušování lidských práv.
Ekonom a multimilionář s americkým pasem Kuczynski končí v průzkumech pravidelně na čtvrtém místě, ale vzhledem k těsným rozdílům nelze ani jeho postup do druhého kola vyloučit.
Výsledek rozhodujícího druhého kola 5. června lze nyní těžko odhadnout. Podle průzkumu společnosti Ipsos by i ve druhém kole měl nejlepší šance Humala. Podle průzkumu CPI by ale prohrál s kterýmkoli z trojice potenciálních soupeřů.
Ať už bude příštím prezidentem kdokoli, jeho roli bude ztěžovat roztříštěnost parlamentu, kterou nedělní volby asi ještě prohloubí. V jednokomorovém parlamentu o sto třiceti křeslech nemá podle posledních průzkumů žádná strana šanci získat víc než devětadvacet křesel a pro sestavení nadpoloviční většiny bude zapotřebí koalice aspoň tří z nich. Strany jsou přitom soustředěny právě kolem politiků, kteří teď mezi sebou soupeří o prezidentský mandát.
