Americký prezident George Bush vidí situaci v Iráku pozitivně. Uvedl to dnes v projevu k pátému výročí zahájení invaze. Podle něj úspěšná strategie americké vlády v neklidné zemi otevřela cestu k strategickému vítězství v globální válce proti teroru. Jedním dechem také vyloučil stažení vojáků z Iráku.
Bush hovořil v Pentagonu v době, kdy ve Washingtonu a jinde v USA demonstrovaly proti válce skupiny aktivistů. Podle průzkumu, který dnes zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent Američanů, zatímco 66 procent je proti ní.
Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku byla taková, že stálo za to do války jít. Před pěti lety o tom bylo přesvědčeno 68 procent Američanů. A 71 procent si myslí, že výdaje na válku jsou příčinou nynějších ekonomických potíží země.
Rozhodli jsme se správně
Podle prezidenta americké vojenské posily nejenže přispěly k obratu v iráckém konfliktu, ale vyústily "v první velké arabské povstání proti Usámu bin Ládinovi".
Bush zároveň varoval kritiky amerického angažmá v Iráku, že předčasné stažení amerických sil by umožnilo teroristům a extremistům opětovně v zemi rozdmýchat násilí a chaos. Proto je podle něj nutné zůstat v Iráku do té doby, dokud se tamní vláda a lid nebudou schopny postavit na vlastní nohy.
"Výzva v následujícím období je potvrdit zisky, kterých jsme dosáhli, a zpečetit porážku teroristů," řekl Bush. Ve svém projevu však podobně jako v minulosti nenastínil, o jak dlouhou dobu by mělo jít.
Bush považuje za pochopitelné, že se rozhořela debata o tom, zdali stálo za to iráckou válku začít. Podle něj je však odpověď na tuto otázku jasná: svrhnout prezidenta Saddáma Husajna bylo správným rozhodnutím. A to i přes velké ztráty na životech a finanční výdaje.
"Nikdo netvrdí, že tato válka nepřinesla velké škody na životech a majetku, ale tyto náklady jsou nezbytné, když vezmeme v úvahu náklady strategického vítězství našich nepřátel v Iráku," řekl.
Od zahájení invaze před pěti lety zahynuly desetitisíce Iráčanů, nejméně 3990 amerických vojáků, 175 Britů a 134 vojáků dalších zemí. Vedení války stálo USA aspoň 500 miliard dolarů (asi osm bilionů Kč).
Rozpočet nesnížíme, vojáky nestáhneme
Bush již delší dobu blokuje snahy Kongresu ovládaného demokraty o výrazné snížení počtu vojáků v Iráku i o stanovení přesného termínu jejich stažení. Očekává se, že Bush podpoří doporučení velitele amerických sil v Iráku Davida Petraeuse nestahovat další vojáky nejméně do září.
To se však netýká již víceméně schváleného stažení asi 10 tisíc vojáků, kteří byli do Iráku posláni minulý rok coby součást dodatečných posil. Americká vláda poslala loni do Iráku dalších asi 30 tisíc mužů.
V zemi je teď 158 tisíc amerických vojáků, po plánovaném červencovém stažení části posily z minulého roku by jich tam mělo zbýt kolem 140 tisíc.
Demokratičtí poslanci Kongresu mají na americké angažmá v Iráku opačný názor. "Při příležitosti tohoto neradostného výročí stojí za to vzpomenout si, jak jsme se do této situace dostali, a zamyslet se nad tím, jak se z ní zase nejlépe vymanit," řekl demokratický zákonodárce John Dingell. Podle něj nyní leží zodpovědnost za věci, které v Iráku zbývá dořešit - totiž ukončení sektářského násilí v zemi nebo nalezení politické shody v klíčových tématech - na irácké vládě.
Americko-britský útok na Irák začal 20. března 2003 časně ráno bombardováním. O tři týdny později spojenci ovládli Bagdád a svrhli diktátorský režim prezidenta Saddáma Husajna. Velké boje skončily 14. dubna dobytím Tikrítu.
Vymyšlené zbraně hromadného ničení
Jedním z hlavních důvodů pro invazi bylo podle USA a Británie podezření, že Irák měl zbraně hromadného ničení, představující bezprostřední hrozbu pro okolní svět. Tyto zbraně nebyly nikdy nalezeny.
Představitelé Bushovy vlády také naznačovali, že Saddám měl vazby na al-Kajdu, která spáchala teroristické útoky 11. září 2001 v USA. Ani rozsáhlá studie zadaná Pentagonem však důkazy o ničem takovém nenašla.
Páté výročí invaze provází také řada protestů po celých Spojených státech. Například u federálního finančního úřadu ve Washingtonu policie zatkla 32 lidí, kteří přelezli bariéru a snažili se blokovat vchod do budovy. Desítky demonstrantů u Amerického ropného institutu v centru hlavního města protestovaly s nápisy "Pryč z Iráku" a "Žádnou ropu za krev". Protesty chystají také studenti na vysokých školách v celé zemi.
Bush odejde z Bílého domu za deset měsíců. Pokud vyhraje republikánský kandidát John McCain, na "irácké" politice by se nemělo mnoho změnit. Zatím jsou však většími favority demokraté a Hillary Clintonová i Barack Obama zdůrazňují, že začnou se stahováním vojáků co nejrychleji.
Foto: AP a Reuters
