"Jsem sportovec, miluju sport," prohlašuje americký prezident George Bush. Vysvětlení jeho cesty na olympijské hry do Pekingu je prosté, jede tam jako sportovní fanoušek. "Rozhodl jsem se hry nepolitizovat," řekl Bush. To vyvolalo v celém Washingtonu nedorozumění.
Proto musí republikán z Texasu, který již osmým rokem prosazuje vizi celosvětového šíření demokracie a svobody, jen doufat, že žádný politický protest v rudé říši středu nenaruší olympijský klid a tím jeho bezstarostnou zábavu během tohoto sportovního svátku.
V téměř jednomyslně přijaté rezoluci se minulý týden Sněmovna reprezentantů dožadovala na čínské vládě, aby v zemi chránila lidská práva a aby přestala podporovat diktatury v Barmě a v Súdánu. "Je rozhodující, abyste se jednoznačně vyslovil pro lidská práva," napsala demokratka a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v dopise Bushovi. V Pekingu by se měl Bush setkat s rodinami politických vězňů. "vzbuzuje úsměv, když ze sebe prezident dělá pouze fanouška," kousavě komentoval situaci list The New York Times.
Bush přijede na čtyřdenní návštěvu Pekingu po krátké zastávce v Jižní Koreji a Thajsku. Spolu s manželkou Laurou, dvěma sourozenci a s otcem, bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem starším, navštíví hry. Podle svých slov si to chce užít. Obzvláště se nemůže dočkat basketbalového zápasu mezi USA a Čínou. Na politiku zůstane také dost času, setká se s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem, "správným chlapíkem", kterého uznává a má ho rád.
List Boston Globe vyjádřil podiv nad tím, jak oba prezidenti od sebe udrží hry a politiku. Organizace bojující za lidská práva označily Bushovy poslední olympijské plány za naivní a podporující diktaturu.
Bush však minulý týden ve Washingtonu ujistil pět předních čínských disidentů, že s sebou do Pekingu přiveze také "poselství svobody" a že bude hovořit i o lidských právech. Čínská vláda okamžitě protestovala proti "falešnému signálu" vyslanému protičínským silám a proti hrubému vměšování do vnitřních záležitostí země.
Bush, který je prvním americkým prezidentem, který kdy navštívil olympijské hry mimo území USA, má však dobré pragmatické důvody do Pekingu jet. Hospodářský a vojenský význam Číny stále roste. Washington potřebuje čínskou podporu na mnoha mezinárodních polích. Mezi nejdůležitější patří snaha o denuklearizaci Korejské lidově demokratické republiky nebo pře s Teheránem kvůli íránským jaderným plánům. Čína je také největším zahraničním věřitelem Spojených států a ročně zatěžuje USA velkým obchodním deficitem 200 miliard dolarů (přes tři biliony korun).
Přesto nebude Bush v Pekingu téma lidských práv ignorovat. Podle Bílého domu se během soboty zúčastní bohoslužby a pak vydá prohlášení o svobodě vyznání. Ale jinak nehodlá Bush před obědem s Chu Ťin-tchaem dělat nic, co by mohlo jeho hostiteli působit těžkou hlavu. V jistém rozhovoru pro čínskou televizi se ani jednou nezmínil o lidských právech, naopak zdůraznil svou návštěvu jako jasný signál respektu k čínskému národu.
Foto: AP, Reuters, Profimedia
