Americký prezident George Bush potvrdil trest smrti nad vojákem, odsouzeným za několikanásobné vraždy a znásilnění. Učinil tak jako první šéf Bílého domu od roku 1957. Tehdy naposledy hrdelní trest podepsal prezident Dwight Eisenhower.
Na rozdíl od trestu smrti nad civilisty musí takový verdikt v případě příslušníka armády v USA potvrdit hlava státu.
Poručík Ronald Gray byl za vraždy a znásilnění odsouzen civilním i vojenským soudem. Dopustil se jich v letech 1986 až 1987 během osmi měsíců ve městě Fayetteville v Severní Karolíně, když sloužil na základně Fort Bragg.
Na vykonání rozsudku čeká od roku 1988 ve věznici v kansaském Fort Leavenworthu. Očekává se však, že se proti rozhodnutí prezidenta Bushe odvolá, a jeho poprava se tak může o další roky oddálit.
Fakta hovoří jasně. Smrt
V prosinci 1986 Gray znásilnil a čtyřmi ranami z ukradené pistole zabil poručici Lauru Lee Vickeryovou-Clayovou. Později znásilnil a poté ubodal taxikářku Ann Rugglesovou. Poručice Mary Ann Langová Nemethová po znásilnění pokus o zabití přežila a následně proti němu svědčila. Gray, odsouzený ještě za další tři znásilnění, se k činům přiznal.
"Prezident je přesvědčen, že fakta v tomto případu jsou natolik jasná, že rozsudek je spravedlivý a oprávněný," zdůvodnila prezidentův pondělní podpis verdiktu jeho mluvčí Dana Perinová.
Prezidentův souhlas s trestem smrti pro vojáka se v USA vyžaduje od roku 1951. Za tu dobu skončilo na popravišti deset armádních příslušníků. Tím posledním byl v roce 1961 poručík John Bennett za znásilnění a pokus o vraždu jedenáctileté Rakušanky. Tento verdikt potvrdil v roce 1957 prezident Eisenhower. V roce 1962 se na stůl prezidenta Johna Kennedyho dostal případ příslušníka námořnictva Jimmieho Hendersona, Kennedy mu však změnil trest smrti na doživotí.
V současnosti sedí v celách smrti nejméně dalších pět amerických vojáků.
Foto: AP
