Američtí představitelé se dohadují o odpovědnosti za kontroverzní rozhodnutí rozpustit po invazi v březnu 2003 iráckou armádu. Prezident George Bush dal v nové knize novináře Roberta Drapera najevo, že o kroku nebyl informován, ale tehdejší americký správce Iráku Paul Bremer se ihned ohradil s tím, že předem informoval Bílý dům i ministerstvo obrany.
Rozpuštění irácké armády je nyní většinou odborníků považováno za klíčovou chybu, která podpořila násilí v zemi. Statisíce vycvičených vojáků se ocitly bez prostředků a mnozí z nich se postupně přidávali ke vzbouřencům.
Někteří vysocí američtí představitelé jako tehdejší ministr zahraničí Colin Powell tvrdili, že o tom dopředu nevěděli. Stejně tak byla proti řada amerických velitelů.
V Draperově knize Dead Certain (Naprosto jistý) Bush uvedl, že ho likvidace irácké armády překvapila. Prohlásil, že původním záměrem bylo "ponechat armádu nedotčenou", ale "to se nestalo".
Když se Draper Bushe zeptal, jak reagoval na změnu původních plánů, prezident odpověděl: "Nemohu si vzpomenout. Určitě jsem řekl: 'Původní politika byla jiná, co se stalo?'"
Proti takovému výkladu se ohradil Bremer, který dal v pondělí listu The New York Times dopisy z května 2003, které podle něj prokazují, že Bílý dům předem informoval.
"Musíme dát každému najevo, že Saddám a členové (vládní strany) Baas jsou vyřízení," napsal Bremer v dopise, který poslal Bushovi prostřednictvím tehdejšího ministra obrany Donalda Rumsfelda. Informuje v něm o odstraňování členů Baas z civilních úřadů a o zamýšleném "ještě robustnějším kroku", tedy rozpuštění armády. O den později mu Bush poslal krátkou odpověď, v níž ho ujišťuje o "plné podpoře a důvěře".
The New York Times ale upozorňují, že z dopisu není jasné, zda Bush opravdu rozkaz o rozpuštění armády schválil. Bremer se totiž o záměru jen letmo zmínil uprostřed třístránkového dopisu, který jinak líčí údajnou vděčnost Iráčanů za svržení režimu Saddáma Husajna.
To mě nenapadlo jen tak zničehožnic, řekl The New York Times Bremer s tím, že chystanou likvidaci armády opakovaně probíral s vedením Pentagonu. Návrh rozkazu prý předal 9. května 2003 před svým odjezdem do Iráku nejen Rumsfeldovi, ale i jeho náměstkům Paulu Wolfowitzovi a Douglasu Feithovi, stejně jako veliteli koaličních jednotek v Iráku generálovi Davidu McKiernanovi.
Bremer nadále rozpuštění armády obhajuje. "Irácká armáda zmizela a bývala by musela být znovu svolána. To by bylo spojeno s praktickými potížemi a mělo by to politické důsledky... Bylo to správné rozhodnutí," řekl Bremer deníku.
Na fotografii: Paul Bremer, nedatováno
FOTO: archiv
