Lídr bývalých kolumbijských povstalců FARC Iván Márquez, který stál v roce 2016 u vyjednání mírové dohody s vládou, kritizoval současnou kolumbijskou vládu za nedodržování této dohody. Márquez rovněž označil za chybu, že povstalci složili tak brzy zbraně. Kolumbijský prezident Iván Duque kritiku odmítl a Márqueze obvinil z podněcování k nové vlně násilí. Informovala o tom místní média.
"Přiznejme si, že jsme se dopustili několika chyb, například když jsme souhlasili s odevzdáním zbraní před politickým, ekonomickým a sociálním začleněním bývalých povstalců do společnosti," uvedl na 12minutovém videu, zveřejněném minulý týden, bývalý muž číslo dvě levicových postalců FARC Márquez. Veřejně tak promluvil poprvé po půl roce, kdy opustil takzvanou zónu reintegrace bývalých povstalců. Místo jeho pobytu je nyní neznámé.
Márquez stál u dohody, která na podzim 2016 ukončila půlstoletý konflikt povstalců s vládními jednotkami a za niž bývalý kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dostal Nobelovu cenu za mír. Dohoda mimo jiné zaručila 10 bývalým povstalcům křesla v parlamentu, Márquez se ho ale vzdal na protest proti loňskému zatčení svého kolegy z vedení FARC známého jako Jesús Santrich. Ten je ve vazbě kvůli obvinění z obchodování s drogami i po podpisu mírové dohody a jeho vydání požadují USA. I on měl usednout v kolumbijském parlamentu.
Prezident Duque Márqueze za jeho slova kritizoval a vyzval ho, aby se místo podněcování k další vlně násilí dostavil osobně ke komisi, která soudí bývalé povstalce. Márquez podle něj za sebe zatím jen posílá advokáty. Bývalý lídr povstalců ale vytkl tomuto orgánu, že se zaměřuje jen na bývalé povstalce a nezabývá se zločiny spáchanými státem a polovojenskými jednotkami během konfliktu.
Bývalý povstalecký lídr také kritizoval vládu, že nezabránila loňským vraždám 85 bývalých povstalců. Vládní mluvčí to odmítl s tím, že "velká většina z nich" zemřela proto, že se vrátila k nelegálním aktivitám.
Zástupce vlády rovněž popřel, že by se vláda nesnažila integrovat povstalce do společnosti. Podle něj na jejich začlenění do společnosti prostřednictvím 20 sociálních projektů loni vyčlenila z rozpočtu asi 4,7 milionu dolarů (asi 108 milionů korun).
