Bývalá argentinská prezidentka Cristina Fernándezová půjde před soud kvůli podezření z krytí íránské stopy v atentátu na židovské centrum v Buenos Aires v 90. letech. Zahájení procesu s levicovou političkou podle agentury DPA potvrdil soudce Claudio Bonadío. Fernándezová obvinění odmítla již v době, kdy jej vznesl patrně zavražděný prokurátor Alberto Nismán.
Spolu s Fernándezovou čeká soud i jejího bývalého ministra zahraničí Héctora Timermana. Termín prvního stání ale zatím není znám.
Bombový atentát na židovské středisko AMIA z 18. července 1994 byl nejhorším teroristickým činem v historii Argentiny. Vyžádal si 85 mrtvých a další zhruba tři stovky zraněných.
V Argentině žije největší židovská komunita z celé Jižní Ameriky. Z útoku proti ní obvinila místní justice Írán. Teherán podle ní pověřil atentátem libanonské hnutí Hizballáh, které materiálně podporuje. Teherán odmítá, že se na masakru podílel.
Nismán tvrdil, že Fernándezová se s Teheránem domluvila na zahlazení íránské stopy. Důvodem podle něj mohla být snaha, aby argentinská vláda nerušeně zahájila s Íránem jednání o dodávkách ropy. Fernándezová stála v čele země v letech 2007 až 2015.
Nismán byl 18. ledna 2015 nalezen mrtev v koupelně svého bytu v Buenos Aires, zabil ho výstřel do hlavy. O život přišel večer předtím, než měl předložit výsledky svého vyšetřování, které hrozily usvědčit Fernándezovou.
Nismánovu smrt úřady původně označily za sebevraždu, což jeho blízcí považovali za absurdní. Tuto verzi odmítla i Fernándezová. Podle ní byla Nismánova smrt součástí snahy o její diskreditaci, spiknutí prý zosnovala tajná služba, kterou nechala rozpustit. Loni v listopadu se dostala na veřejnost policejní zpráva, podle které byl Nismán zavražděn.