Politika v USA
Část republikánů ustupuje od slibu, že nikdy nezvýší daně
26.11.2012 18:17 Aktualizováno 26.11. 21:20
Ve Spojených státech roste pravděpodobnost, že se od příštího roku kvůli rozpočtovým problémům země zvýší daně. Někteří republikánští zákonodárci zmírňují prozatím odmítavé stanovisko k takovému kroku, které naprostá většina stvrdila podpisem pod dlouholetou výzvu organizace Američané pro daňovou reformu. Dokument byl dosud svého druhu "posvátnou krávou" Republikánské strany, když členové strany prakticky nemohli pomýšlet na kandidaturu do Kongresu, pokud pod něj nepřipojili své jméno.
V současné sestavě amerického parlamentu tak pod výzvou jsou podpisy 238 republikánů zasedajících ve Sněmovně reprezentantů a 41 senátorů. Dokument prosazený zakladatelem organizace Američané pro daňovou reformu lobbistou Groverem Norquistem tak v americké politice posledních let, kdy se prohlubují problémy s rozpočtovými deficity, hraje zásadní roli. Dosud komplikoval jakoukoliv snahu demokratů vedených prezidentem Barackem Obamou řešit schodky i zvýšením daní z příjmu pro nejbohatší Američany.
Daně jsou nyní opět ve hře během vyjednávání obou hlavních amerických politických stran v USA o odvrácení pádu z takzvaného fiskálního útesu. Jde o kombinaci vyšších daní a rozpočtových škrtů ve výši asi půl bilionu dolarů, která nastane od Nového roku, pokud se američtí politici nedohodnou jinak. Celkově panuje shoda v tom, že je třeba zachovat střední třídě dosavadní daňové úlevy prosazené předchozím prezidentem Georgem Bushem. Republikáni ale stále odmítají, aby o úlevy naopak přišli bohatí, jak prosazuje šéf Bílého domu.
Atmosféra ve straně se ale zřejmě - přinejmenším částečně - mění. Někteří zákonodárci dávají najevo, že jsou ochotni rozejít se s Norquistem a o nějakém zvýšení daní uvažovat. "Výzva, kterou člověk podepsal někdy před 20 lety, platila pro tehdejší Kongres," řekl například o víkendu republikánský člen sněmovny Peter King v televizní stanici NBC News. "Svět se změnil a ekonomická situace je jiná," dodal.
Podobný názor zastává i senátor Lindsey Graham. Ochotu souhlasit s vyššími daněmi ale podmínil tím, že demokraté podpoří úspory ve federálním rozpočtu. "Pro dobro země poruším (daňovou) výzvu, ale pouze když demokraté provedou reformu výdajů," řekl televizní stanici ABC.
Norquist si přes narůstající počet "disidentů" mezi republikány je jistý, že strana jako celek vyšší daně neumožní. Zároveň ale pohrozil, že jeho organizace se na případné odpadlíky zaměří, až budou usilovat o znovuzvolení. Voliči podle něj obecně nehlasují pro politiky, kteří byli pro vyšší daně. "Dějiny ukazují, že takoví lidé prohrávali volby, protože lidem v jejich státě to došlo," řekl v pondělí televizní stanici CNN.
Do debaty o daních se v pondělí vložil i miliardář a legendární investor Warren Buffett, který je dlouhodobě příznivcem Obamova volání po vyšších daních pro bohaté. V článku zveřejněném v deníku The New York Times navrhnul, aby se vyšší odvody týkaly lidí s příjmy nad půl milionu dolarů ročně. Šéf Bílého domu přitom chce vyšší daně už pro lidi s ročními příjmy od 250 tisíc dolarů výše.
Buffett také požaduje minimální třicetiprocentní daň z příjmu pro lidi vydělávající mezi jedním milionem a deseti miliony dolarů a nejméně pětatřicetiprocentní daň pro osoby nad touto hranicí. "Je to jednoduché a pravidlo, které by zamezilo snaze lobbistů, právníků a zákonodárců chtivých příspěvků na politickou kampaň držet sazby pro ultrabohaté hluboko pod sazbami lidí vydělávajících zlomek toho, co my," napsal miliardář.
Nejvyšší sazba pro daň z příjmu je v současnosti ve Spojených státech právě 35 procent a vztahuje se na lidi vydělávající ročně 397 tisíc dolarů a více. Pokud by vypršely daňové úlevy, činila by 39,6 procenta. Nejbohatší Američané ale v současnosti například díky tomu, že na příjmy z investic se vztahuje nižší sazba, na daních v průměru odevzdávají mnohem nižší procento svých celkových příjmů.
Buffett je podle listu Forbes třetím nejbohatším člověkem na světě. Jeho firma Berkshire Hathaway vlastní téměř 80 dceřiných společností z mnoha oblastí, včetně pojišťovnictví, výroby nábytku, oděvů, klenotů a cukrovinek, restaurací a producenta zemního plynu. Má rovněž významné investice ve firmách Coca-Cola a Wells Fargo, napsaly agentury AP a Reuters.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.