Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro přiznal, že jeho návrh Sovětům z roku 1962, aby v případě amerického útoku na Kubu podnikli na USA jaderný útok, možná nebyl nejlepší. V rozhovoru pro americký měsíčník The Atlantic se také zastal Židů a řekl, že by Írán měl pochopit, že jejich osud byl mnohem těžší než osud jiných národů, a měl by se pokusit pochopit strach Izraelců o svou existenci.
"Po tom, co jsem viděl, a vzhledem k tomu, co teď vím, to za to nestálo," odpověděl čtyřiaosmdesátiletý Castro na otázku, zda svůj někdejší návrh Sovětům stále považuje za logický.
Jaderný útok na USA jim navrhl v době krize mezi oběma velmocemi kvůli sovětským raketám na Kubě. Světu tehdy reálně hrozila jaderná válka.
Koncem srpna v rozhovoru s kubánskými vědci Castro řekl, že to, že Kuba přistoupila na rozmístění sovětských raket na svém území, byla její "oběť" pro socialistický tábor. Sama prý o to zájem neměla.
Castro, který v roce 2006 kvůli těžkému onemocnění předal vedení státu svému mladšímu bratru Raúlovi, se po čtyřech letech v ústraní začal v posledních týdnech často objevovat na veřejnosti. Nezřídka přitom hovořil o nutnosti předejít použití jaderných zbraní, které podle něho hrozí kvůli sporu mezi Izraelem a USA na jedné a Íránem na druhé straně.
V nynějším rozhovoru se značně energicky postavil na obranu židovského národa, který byl podle něho v dějinách "pomlouván mnohem víc než muslimové a byla mu přičítána odpovědnost za všechno".
Prohlásil dále, že chápe i obavy íránského lidu z případné americko-izraelské agrese. Izrael, USA i další země podezřívají Írán ze snahy vyvinout jadernou zbraň. Izrael v tom spatřuje existenční nebezpečí. Jsou dohady, že by mohl na Írán zaútočit a zlikvidovat jeho jaderná zařízení. Írán říká, že jeho jaderný program je čistě mírový.
Castro řekl, že americké sankce a izraelské hrozby Írán od jaderného programu neodvrátí. "Tento problém nebude vyřešen, protože Íránci hrozbám neustoupí," prohlásil a dodal, že "íránská schopnost způsobit škody se podceňuje".
