Úvodní proslov Baracka Obamy na summitu Organizace amerických států (OAS) několikrát přerušil potlesk delegátů. Na karibském ostrově Trinidad a Tobago se Spojené státy ukazují svým partnerům v novém světle. George Bush venezuelskému prezidentovi léta sloužil jako strašák, obliba jeho nástupce ale Cháveze oslabuje.
Hlavní hvězdou byl levicový venezuelský prezident Hugo Chávez jen při příjezdu na summit, přihlížející ho nadšeně vítali jako celebritu. Bylo to ale jen kvůli tomu, že Barack Obama vstoupil zadním vchodem.
ČTĚTE TAKÉ: Obama chce USA přivést zpátky do Ameriky
O chvíli později zástupci všech států amerického kontinentu kromě chybějící Kuby přijali nového pána Bílého domu s potleskem, někteří dokonce vstali. Nikomu jinému se takových ovací nedostalo a když Obama před svými kolegy sliboval, že se státy regionu bude usilovat o rovnocenné partnerství a o zlepšení vztahů s Havanou, musel kvůli hlasitému potlesku svůj projev několikrát přerušit.
Chávez: Bushův produkt
Oproti éře, kdy byl v Bílém domě George Bush, se atmosféra citelně změnila. Bush býval častým terčem Chávezových slovních útoků, v minulosti ho nazval šílencem a ďáblem a přirovnal ho k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi.
Venezuelský prezident se sice i nadále u levice v Latinské Americe těší značné oblibě, jeho pozice byla ale oslabena odchodem Bushe. Jeho vliv také snížil propad cen ropy, která je hlavním zdrojem příjmů Venezuely.
"Chávez je Bushovým produktem," řekla Marta Lagosová, ředitelka chilského výzkumného institutu Latinobarometro.
Před začátkem summitu si Obama s Chávezem potřásli rukou a venezuelský prezident svému novému kolegovi řekl, že "chce být jeho přítelem". Obama se ho zase španělsky zeptal, jak se má. Nicméně o pár minut později Chávez neváhal se do USA pustit, když řekl, že Organizace amerických států "je pod nadvládou Spojených států".
Během sobotního setkání Chávez Obamovi věnoval knihu Otevřené žíly Latinské Ameriky (Las Venas Abiertas de America Latina) levicového uruguayského spisovatele Eduarda Galeana, v níž líčí plundrování latinskoamerických zdrojů od 15. do 20. století.
Vztřícnost vyvádí Cháveze z konceptu
Podle některých analytiků se Chávez i po výměně vlády v Bílém domě snaží najít způsoby, jak by mohl USA kritizovat, aniž by se opíral do Obamy, který je zatím ve světě na rozdíl od Bushe velmi oblíbený. "Myslím si, že Obamovo zvolení ho vyvedlo z konceptu," řekl Peter Hakim, předseda washingtonského výzkumného střediska Inter-American Dialogue. "Bush byl přeci tak skvělý cíl," dodal.
Chávez své námitky vůči supervelmoci neventiloval na summitum, ale ve vyjádřil se ještě před setkáním. "Na Kubě je více demokracie než ve Spojených státech," řekl.
Obama nabídl vstřícnost i nikaragujskému prezidentovi Danielu Ortegovi, kterého se někdejší americký prezident Ronald Reagan po léta snažil odstavit od moci. Sandinistický politik, který se po volbách v roce 2006 po 16 letech vrátil na prezidentský post, na summitu vystoupil s projevem, v němž odsoudil kapitalismus a "imperialismus Spojených států" označil za příčinu zla na kontinentu.
Dokonce připomněl invazi v Zátoce sviní z roku 1961, kdy se na jihu Kuby vylodili odpůrci kubánského vůdce Fidela Castra podporovaní americkou tajnou službou CIA. Většina z nich byla během několika dnů pozatýkána. "Jsem vděčný za to, že mě prezident Ortega neobvinil z něčeho, co se stalo, když mi byly tři měsíce," řekl Obama, čímž pobavil ostatní účastníky summitu.
Závěry summitu? Jen fráze
Návrhu závěrečné deklarace summitu chybí konkrétní návrhy, jak se vyrovnat s hospodářskou krizí , ale zato obsahuje spoustu dobře znějících závazků podporovat prosperitu, energetickou bezpečnost a udržitelný rozvoj.
To je podle analytiků britské BBC pro americké summity typické. Jen výjimečně na nich hlavy států dospějí k nějakému společného postupu nebo prolomí dlouho zakonzervované problémy. Nejdůležitější je, zda se jim podaří se během diskuzí vyhnout závažnějšímu konfliktu.
To se v roce 2005 v Argentině rozhodně nepodařilo. Konflikt mezi Chávezem a Georgem Bushe vedl k naprostému fiasku summitu, ze kterého nakonec americký prezident kvůli mohutným pouličním protestům odjel o několik dní dříve.
Nyní Chávez vyhrožuje, že zablokuje závěrečnou deklaraci summitu. Podle něj nejen Venezuele, ale i dalším zemím vadí, že deklarace neodsuzuje vyloučení Kuby ze summitu Amerik. "Tu deklaraci je obtížné strávit. Je naprosto mimo... jako kdyby doba nepokročila," prohlásil.
Spíš než Kuba je ale dnes populárním antiamerickým tématem hospodářská krize. Brazilský prezident Lula da Silva ji dal za vinu "iracionálnímu jednání bílých modrookých mužů."
Do této kategorie Barack Obama nezapadá, což také přispívá k jeho popularitě v Latinské Americe. Americký prezident ale prohlásil, že je nutné odhodit ideologické hádky a místo toho se soustředit na "pragmatické a zodpovědné kroky." Olbřímí summit však k rozhodné akci proti krizi jen těžko dospěje. Chávez se tak může těšit, že v budoucnu získá novou munici proti kapitalistickému zlu na kontinentu.
Foto: ČTK/AP, Reuters
