Bolivijská vláda se dostala do křížku s armádními veterány ohledně 50. výročí smrti Che Guevary. Levicová vláda prezidenta Eva Morelese má vazby na Kubu a chce jeho smrt připomenout při řadě akcí, jichž se zúčastní i zahraniční hosté. Veteráni, kteří proti Guevarově gerile bojovali, se oficiálních ceremonií účastnit nechtějí.
Jeden z hlavních ideologů kubánské revoluce Argentinec Che Guevara (vlastním jménem Ernesto Guevara de la Serna) odešel kvůli sporům s Fidelem Castrem a představiteli Sovětského svazu v roce 1966 z Kuby. Chtěl dále šířit revoluci a zakládat gerilové skupiny.
Bolivijská armáda proti gerile o 47 mužích vedla boje v letech 1966 až 1967. Nakonec Che Guevara padl 8. října 1967 do zajetí a den poté jej vládní vojáci zastřelili.
"Vzpomínkových akcí, které podle nás nabraly politický podtón, se účastnit nebudeme. Proč bychom měli jejich (kubánských partyzánů) památku uctívat?" uvedl mluvčí veteránů Mario Moreira.
"Bolivijský stát, který zastupuje lid, by měl vzdát poctu nám. To my jsme bránili národ a 59 našich vojáků přitom položilo život," upozornil.
Veteráni odmítli nabídku ministra obrany Reymiho Ferreiry, podle kterého mají pietní akce být způsobem, jak "zahojit rány" ve vztazích mezi Bolívií a Kubou.
"Kdyby Che vyhrál, naše země by byla jiná. Díky nám mají bolivijské vlády legální zakotvení," komentoval pozici vlády mluvčí veteránů.
