Demokratické prezidentské primárky v americkém státě Západní Virgínie v úterý s obrovskou převahou vyhrála senátorka Hillary Clintonová. Navzdory tomuto předem očekávanému vítězství zaměřuje její rival, senátor Barack Obama svůj pohled stále více na listopadový ostrý střet s už jistým republikánským kandidátem Johnem McCainem.
Dává tak voličům i stranickým představitelům jasný signál, že mají primárky považovat za rozhodnuté v jeho prospěch.
Po sečtení výsledků ze zhruba tří čtvrtin volebních okresů zvítězila Clintonová v poměru 66:27 procentům hlasů.
Volební výhra v Západní Virgínii, kde bylo ve hře 28 delegátů srpnového nominačního sjezdu, dovolí bývalé první dámě pokračovat v boji o zisk nominace do prezidentských voleb, ale nijak zásadně nesnižuje její početní ztrátu na soupeře."Jsem rozhodnutá více než dosud pokračovat v kampani, dokud všichni nedostanou příležitost, aby jejich hlas byl slyšet," prohlásila krátce po volbách v západovirginském Charlestonu. "Tento zápas ještě neskončil. Zůstávám v něm, protože věřím, že jsem nejsilnější kandidát," uvedla.
Tři týdny před koncem primárek ovšem zaostává za Obamou v počtu odevzdaných hlasů i v počtu delegátů, kteří na sjezdu musejí hlasovat podle výsledku voleb ve svém státě. V posledních dnech získal její soupeř převahu i v počtu takzvaných superdelegátů, tedy stranických funkcionářů a volených zástupců, kteří mohou při výběru kandidáta hlasovat podle vlastního uvážení.
Na začátku primárek letos v lednu přitom Clintonová v deklarované podpoře stranických předáků jasně vedla.
Obama měl podle propočtů agentury AP před volbami v Západní Virgínii jistou podporu nejméně 1875 volitelů, zatímco Clintonová 1697.
Od zisku nominace, k němuž je potřeba 2025 hlasů, tak Obamu dělí 150 delegátů. V primárkách ve zbývajících pěti státech ovšem už ani on nemůže takové množství nasbírat. Rozhodující váha tak spočívá na méně než 250 superdelegátech, kteří zatím nevyjádřili podporu žádnému kandidátovi.
Clintonová znovu zdůraznila, že do volební matematiky by se měly započítat i předem anulované primárky na Floridě a v Michiganu, které se konaly v dřívějším termínu, než stanovilo vedení Demokratické strany. V obou státech s převahou zvítězila. Pokud by se tyto výsledky započítaly, potřeboval by kandidát na zisk nominace o 184 hlasů více, tedy 2209 delegátů. I za těchto okolností a při nerozhodnutých zhruba 250 superdelegátech by Clintonové stále scházelo asi sto volitelů.
O tom, zda delegáti z Floridy a Michiganu nakonec dostanou nebo nedostanou možnost hlasovat na nominačním sjezdu, rozhodne výbor pro stranická pravidla Demokratické strany 31. května.
Bývalou první dámu provázejí i finanční potíže, kvůli nimž ihned po volbách v Západní Virgínii požádala své stoupence o peněžní dary. Její kampaň má i přes půjčku 11 milionů dolarů z konta Clintonových dluh 20 milionů dolarů. Přesto ale šéf jejího štábu Terry McAuliffe prohlásil, že tým má dost peněz, aby kandidátka mohla v posledních třech týdnech primárek pokračovat.
Obama od voleb minulý týden, kdy s výraznou převahou zvítězil v Severní Karolíně a jen těsně prohrál v Indianě, poněkud změnil strategii a začal se už více vymezovat vůči McCainovi než Clintonové. V úterý znovu varoval, že zvolením republikánského kandidáta by se jen prodloužil způsob vlády nynějšího prezidenta George Bushe. Takový názor ovšem McCain bezprostředně odmítl s poukazem na to, že je dlouholetým kritikem současné administrativy.
Západní Virgínie potvrdila, že Clintonová, která by se v případě zvolení stala první ženou v úřadu amerického prezidenta, má své voliče především mezi bělochy, lidmi s nižším vzděláním a příjmem a mezi staršími občany. Naopak Obama, který má šanci stát se prvním černošským prezidentem USA, tradičně oslovuje afroamerickou komunitu, vzdělanější osoby s vyšším platem, mladé lidi a politicky nezávislé voliče. Navzdory tomu Clintonová v Západní Virgínii zabodovala i mezi občany pod 30 let, absolventy vysokých škol a skupinami s vyšším příjmem.
Struktura příznivců Demokratické strany v Západní Virgínii jasně hovořila ve prospěch senátorky. Podobné složení demokratických voličů je i v Kentucky, kde se volby stejně jako v Oregonu konají příští úterý. Také v Kentucky se 60 delegáty ve hře se očekává její výrazné vítězství.
Demokratické primárky se uskuteční ještě 1. června na Portoriku a 3. června v Montaně a Jižní Dakotě.
Foto: AP
