Crew Dragon zamíří do kosmu. Americký vesmírný program má úspěchy i tragické nehody

Zahraničí
30. 5. 2020 12:48
Astronauti Douglas Hurley (vlevo) a Robert Behnken před nástupem na palubu lodi 27. května, než se start rakety odvolal.
Astronauti Douglas Hurley (vlevo) a Robert Behnken před nástupem na palubu lodi 27. května, než se start rakety odvolal.

Start rakety Falcon 9 a lodi Crew Dragon americké soukromé společnosti SpaceX s dvoučlennou posádkou, jenž byl původně naplánován na středu v 22.32 SELČ z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral, se 17 minut před plánovaným startem odložil na sobotu. Mohla za to nepřízeň počasí.

V sobotu snad již vše půjde jako po másle a USA napíšou další kapitolu do dějin vesmírného letectví. Ne vždy tomu tak však bylo.

Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, jsou USA závislé při dopravě svých astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) hlavně na ruské lodi Sojuz. Závislost na ruských lodí by měla nyní skončit, 30. května k ISS odstartuje nová kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX. Crew Dragon vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9, patřící rovněž společnosti SpaceX.

Kromě společnosti SpaceX připravuje k pilotovaným letům pro NASA svou loď CST-100 Starliner také společnost Boeing. Další připravovanou americkou kosmickou lodí bude Orion. Pro NASA ji vyvíjejí americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus.

SpaceX je jednou ze dvou amerických soukromých společností, které úřadu NASA pomáhají se zásobováním ISS. Druhou je Northrop Grumman s loděmi Cygnus. Tento měsíc Cygnus podnikl již čtrnáctý zásobovací let na ISS a třináctý na základě kontraktu s NASA o poskytování komerčních zásobovacích služeb. Zásoby na stanici také dopravují ruské "vesmírné kamiony" Progress a japonské HTV. V letech 2008 až 2015 na stanici létaly také lodě ATV Evropské kosmické agentury (ESA).

Milníky dobývání vesmíru Spojenými státy

31. ledna 1958 - USA vypustily první satelit Explorer 1. Sovětský svaz vyslal první umělou družici Sputnik 1 do kosmu v říjnu 1957.

20. února 1962 - John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se jako první člověk vydal do vesmíru v dubnu 1961.

6. dubna 1965 - USA vypustily do kosmu první komerční geostacionární telekomunikační družici Intelsat 1. Satelit zvaný Early Bird (Ranní ptáče) umožnil přímý přenos televizních signálů, telefonních hovorů a obrazů mezi Evropou a Severní Amerikou.

15. prosince 1965 - Uskutečnilo se první kosmické setkání v dějinách - amerických lodí Gemini 7 a Gemini 6A.

20. července 1969 - Neil Armstrong a Edwin Aldrin z Apolla 11 vstoupili jako první lidé na Měsíc.

14. května 1973 - Skylab 1, první americká kosmická stanice, byla vyslána na oběžnou dráhu kolem Země.

3. prosince 1973 - Kosmická sonda Pioneer 10 (vypuštěná 3. března 1972) se stala první sondou letící kolem Jupitera.

17. července 1975 - Americké a sovětské lodě Apollo a Sojuz se spojily ve vesmíru.

12. dubna 1981 - První let raketoplánu, stroje Columbia. Poslední let raketoplánu se uskutečnil v červenci 2011.

18. června 1983 - Sally Rideová se jako první Američanka podívala do vesmíru.

28. ledna 1986 - Pouhých 73 sekund po startu explodoval raketoplán Challenger. Na palubě zahynulo sedm členů posádky.

2. listopadu 2000 - Mezinárodní kosmická stanice (ISS), do jejíhož projektu jsou zapojeny rovněž Spojené státy, přivítala první dlouhodobou tříčlennou posádku.

28. dubna 2001 - Do vesmíru odstartoval na ruském Sojuzu americký milionář Dennis Tito, první kosmický turista.

6. května 2002 - Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk založil společnost SpaceX, která v roce 2006 získala kontrakt od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na vývoj nosičů schopných zásobovat ISS, a nahradit tak raketoplány.

1. února 2003 - Mise amerického raketoplánu Columbia skončila tragédií, při které zahynulo všech sedm astronautů.

25. ledna 2004 - Na Marsu přistálo americké vozítko Opportunity, které fungovalo až do června 2018.

21. června 2004 - Kosmický letoun SpaceShipOne jako první soukromý stroj překonal cílovou výšku 100 kilometrů nad povrchem Země, která je považována za hranici vesmíru.

28. září 2008 - Americká firma SpaceX jako první soukromá společnost dopravila na oběžnou dráhu družici. V prosinci 2010 dostala jako první soukromník na orbitu a zpět vesmírný modul, v květnu 2012 dosáhla i nestátního prvenství ve spojení s ISS.

21. července 2011 - Raketoplán Atlantis se vrátil na Zem a po 30 letech ukončil americký program letů raketoplánů. K ukončení provozu raketoplánů vedly NASA zejména vysoké finanční náklady na program, který byl v minulosti poznamenán i dvěma tragickými nehodami. Spojené státy byly od té doby při dopravě svých posádek na ISS závislé na ruských raketách Sojuz.

25. srpna 2012 - Americká sonda Voyager 1, vypuštěná v roce 1977, opustila Sluneční soustavu a stala se prvním objektem vyrobeným na Zemi, který se dostal do mezihvězdného prostoru.

14. července 2015 - Americká sonda New Horizons k dorazila po devíti a půl letech k trpasličí planetě Pluto.

11. prosince 2017 - Americký prezident Donald Trump vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars.

3. března 2019 - Po zhruba 27 hodinách letu se kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX nesená raketou Falcon 9 v automatickém režimu úspěšně spojila s ISS. První testovací let absolvovala bez lidské posádky. V křesle pro astronauty byla figurína se senzory.

22. prosince 2019 - Kosmická loď společnosti Boeing CST-100 Starliner přistála v Novém Mexiku po nezdařené vesmírné misi. Po startu se jí nepodařilo dostat se na oběžnou dráhu, po níž měla dorazit k ISS.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/AP/John Raoux

Další čtení

Donald Trump

Trump dal Madurovi ultimátum opustit Venezuelu. Už uplynula

Zahraničí
2. 12. 2025

Izrael dokončil vývoj laserového systému protivzdušné obrany Iron Beam

Zahraničí
Aktualizováno: 2. 12. 2025 04:24

Právo platit v hotovosti uzákonilo například Slovensko či Maďarsko

Zahraničí
2. 12. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOV