Ač si Haiti vybojovalo nezávislost již v roce 1804, jako druhá země amerického kontinentu (po USA), jeho obyvatelé se dosud klidu ani prosperity nedočkali. Tato nejchudší země západní polokoule zažila třicítku převratů, několik tragických zemětřesení i třicetiletou diktaturu. Před 75 lety pak postihl krutý osud i haitské emigranty v sousední Dominikánské republice.
Bylo 3. října 1937, když začala místní armáda z nařízení dominikánského prezidenta Rafaela Trujilla masakrovat Haiťany. Během necelého týdne jich zabila na 38 tisíc. Důvod? Neuměli vyslovit hlásku "r" ve slově perejil (španělsky petržel).
Událost vešla do dějin jako "petrželový masakr" podle snítky petržele, kterou ukazovali dominikánští vojáci lidem v pohraničí. Zabili každého, kdo to slovo správně nevyslovil. Haiťané, jejichž rodným jazykem je kreolizovaná francouzština, to nedokázali.
"Několik měsíců jsem cestoval podél hranic, abych prozkoumal potřeby obyvatel. Dominikánci si stěžovali na krádeže dobytka či ovoce haitskými emigranty a nemohli se tak v klidu těšit z výdobytků své práce. A tak jsem jim řekl: Já to napravím," prohlásil diktátor Trujillo den předtím, než začaly krvavé čistky. K armádě se připojilo i domácí obyvatelstvo a za pět dnů tak bylo povražděno téměř 40 tisíc haitských mužů, žen i dětí.
El Jefe - milovaný i nenáviděný
Trujillo vládl v Dominikánské republice celkem třicet let, během nichž krutě pronásledoval své odpůrce a postupně budoval vlastní kult osobnosti. Název hlavního města se například změnil ze Santo Domingo na Ciudad Trujillo, nejvyšší hora v zemi Pico Duarte (3098 metrů) byla přejmenována na Pico Trujillo, vůdce si nechal říkat El Jefe (šéf).
Éra velkého milovníka baseballu a žen kyprých tvarů, jehož obdivovatelé si přáli, aby byl oceněn Nobelovou cenou za mír, skončila smrtí po atentátu v roce 1961. Dodnes je v Dominikánské republice vnímána rozdílnými způsoby. Jedni připomínají spáchání masakrů, druzí Trujilla obdivují za to, že dokázal zemi zajistit stabilitu a prosperitu.
