Etika, peníze a voličské hlasy - Obama a kmenové buňky

Rychlost, s níž americký prezident Barack Obama mění politiku svého předchůdce, bere dech. Guantánamo, Irák, Afghánistán - v týdenním rytmu padají základní politické pilíře vlády George Bushe. Nyní se Obama odvážil odstranit dlouholetá omezení výzkumu embryonálních kmenových buněk.

Jen málo témat je však v USA takovým jablkem sváru, jako právě toto. Jde o morálku, křesťanskou etiku a základní otázku "Kde jsou hranice vědy?" - a jde koneckonců o spoustu peněz a voličských hlasů.

ČTĚTE TAKÉ: Obama rozvázal ruce výzkumu kmenových buněk

"Nyní je už středověk konečně za námi," raduje se Robert Klein, ředitel Výzkumného ústavu kmenových buněk v americkém státu Kalifornie. Vědci spatřují v Obamově souhlasu se státním financováním výzkumu kmenových buněk takřka jednomyslně záblesk naděje. Dosavadní striktní omezující podmínky pro používání těchto lidských embryonálních buněk téměř ochromily jejich státní výzkum v USA a způsobily jeho citelné zaostávání v mezinárodním srovnání. "Byla tu represivní, ideologická blokáda rozvoje lékařského bádání," stěžuje si Klein.

Bush - těžká rána pro výzkum

Bush nezakázal výzkum embryonálních kmenových buněk všeobecně, soukromé bádání bylo stále možné. Bylo dokonce povoleno i financování takových projektů, které pracovaly se "starými" lidskými embryonálními buňkami, pocházejícími z linií existujících už před "rozhodným dnem" 9. srpna 2001. Přesto bylo ale Bushovo nařízení těžkou ranou pro výzkum: ti nejkvalifikovanější vědci odcházeli do ciziny, potenciálně lukrativní průmysl budoucnosti byl ohrožen.

Za Bushovým striktním Ne ale stála i chladná politická kalkulace. Koneckonců to přece byla konzervativní náboženská pravice, která ho podpořila ve volbách - cenou za to se pak stala restriktivní politika v záležitostech interrupcí, sexuální výchovy a výzkumu embryonálních kmenových buněk. Bushův krok proti sobě postavil ideologii a vědu, soudí kritici - což je neblahá konfrontace v moderní vědecké společnosti.

Nikdy nekončící spor

"Obama hodlá chránit vědu před politikou," napsal list Washington Post. Základní úvaha zní: není věcí politiky vodit vědu za ručičku. Nezbytné úkoly by si spíše měla stanovovat věda sama. Ve skutečnosti potrvá ještě měsíce, než Obamova změna přinese konkrétní důsledky, soudí experti. Národní ústav zdraví prý musí nejprve vypracovat směrnice, podle nichž se rozdělí oněch 10,4 miliardy dolarů, které má tato instituce dostat od Obamovy vlády na překonání krize.

Naděje, že je úporný spor o výzkum kmenových buněk u konce, je však zcela lichá. Zatímco obhájci výzkumu jásají a vyjadřují přesvědčení, že teď bude možné dosáhnout průlomu v boji proti Parkinsonově nemoci, cukrovce a dalším chorobám, náboženská pravice neslevuje ze svých nesmiřitelných postojů.

Podle ní jde o ničení budoucího života, protože se z lidských embryí vyjímají buněčná jádra a tato embrya jsou později ničena. "Prezidentovo smrtící nařízení," hřímá Tony Perkins, předseda striktně konzervativní organizace Family Research Council. "Je to rána do tváře všech Američanů, kteří mají respekt vůči každému lidskému životu."

Foto: Reuters