Exšéf NATO: Obama v Sýrii selhal, USA musejí být světovým četníkem

Zahraničí
19. 8. 2016 19:30
Americký prezident Barack Obama.
Americký prezident Barack Obama.

Bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014 Anders Fogh Rasmussen kritizoval amerického prezidenta Baracka Obamu, že navzdory předchozím prohlášením svého času nereagoval na použití chemických zbraní ve válce v Sýrii. USA podle něj mají aktivně hrát vedoucí roli ve světě. Napsal to portál The Local.

Dánský expremiér Rasmussen pronesl své výroky ve videu nedávno zveřejněném na facebooku. Řekl, že syrský prezident Bašár Asad v roce 2013 použil proti vlastnímu národu chemické zbraně a USA to nepotrestaly, ač původně v takovém případě slíbily vojensky zasáhnout. "Obamovo rozhodnutí nakreslit neslavnou červenou čáru u varianty, kdy Asad v Sýrii použije chemické zbraně a poté v takové situaci nejednat, bylo podle mého názoru katastrofou," řekl Rasmussen. "Vytvořilo to pochybnosti o americkém závazku vést (svět), což podnítilo nepřátele svobody a ponechalo syrské obyvatelstvo na milost nemilosrdnému diktátorovi," dodal.

Anders Fogh Rasmussen.

Podle exšéfa NATO vytvořilo "americké zdráhání" jakési "vakuum," z něhož těží ruský prezident Vladimír Putin a samozvaný Islámský stát. "Svět potřebuje četníka a tím četníkem musí být Spojené státy americké," prohlásil Rasmussen. Politik nyní vlastní poradenskou firmu a působí jako poradce ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Dne 21. srpna 2013 otřáslo světem nasazení nervového plynu sarin na předměstí Damašku ovládaném tehdy povstalci proti Asadovi. Útok zabil více než 1400 mužů, žen i dětí. Generální tajemník OSN označil tragédii za válečný zločin a nejvražednější potvrzené použití chemických zbraní proti civilistům od roku 1988. USA i další západní země jako Británie a Francie obvinily z útoku Asadův režim, ten ale spolu s Ruskem připsal odpovědnost rebelům.

Prezident Obama už v roce 2011 prohlásil, že Asad musí být zbaven moci. V roce 2012 pak řekl, že případné nasazení chemických zbraní překročí "červenou čáru" a bude následováno americkou vojenskou intervencí. K zásahu nakonec nedošlo, neboť USA s Ruskem vyjednaly dohodu, v rámci níž Asad slíbil odevzdat zbylé syrské chemické zbraně.

Web televize PBS v květnu 2015 označil pozdržení intervence proti Asadovi za "jedno z nejkontroverznějších zahraničněpolitických rozhodnutí prezidenta Obamy". K ozbrojené akci se ale tehdy odmítly připojit i vlivní američtí spojenci Německo a Británie.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP , Manuel Balce Ceneta

Další čtení

ilustrační obrázek

Masivní útok na elektronické volby v Moskvě pokračuje, tvrdí ruská volební komise

Zahraničí
19. 9. 2026
Předseda strany „Nová lidová strana“ Alexej Nečajev se vydává k volební urně, aby odevzdal svůj hlas v parlamentních volbách v Moskvě

Na okupovaných územích tlačí Rusko lidi k účasti ve volbách. Hlasování hlídají ozbrojení vojáci

Zahraničí
19. 9. 2026
Protest „Hands Around the Kennedy Center“ ve Washingtonu, D.C. Před budovou John F. Kennedy Center for the Performing Arts se shromáždil velký dav demonstrantů v rámci protestu „Hands Around the Kennedy Center“, který ve Washingtonu, D.C. uspořádala organizace Hands Off the Arts.

Stovky demonstrantů ve Washingtonu odmítly plán na uzavření Kennedyho centra

Zahraničí
19. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ