Riziko vypuknutí jaderné války teď světu hrozí víc než kdy jindy, myslí si bývalý americký ministr obrany William Perry. "Je to pravda už řadu let, jenom jsme to nechápali," řekl listu The Dallas Morning News. Perry stál v čele Pentagonu v letech 1994 až 1997 za vlády prezidenta Billa Clintona.
Zhoršující se vztahy USA a Ruska
Předně se podle Perryho vrací nebezpečí jaderného holocaustu, kterého se svět obával za studené války. Je tomu tak proto, že se neustále zhoršují vztahy s Ruskem. Zatím to ale podle něj není ještě tak hrozné jako za studené války.
"Takže nechci naznačovat, že jaderná válka je pravděpodobnější než během studené války, nicméně je pravděpodobnější, než se dosud myslelo," poznamenal exministr obrany, který se v posledních 25 letech soustředil na snížení rizika jaderné katastrofy.
Vývoj nových zbraní
Dalším důvodem ke znepokojení je podle Perryho to, že největší jaderní konkurenti Spojených států - Rusko, Čína, Indie a další - se předhánějí ve vývoji stále lepších, rychlejších a ničivějších zbraní. Představitelé Pentagonu podle Perryho již upozornili Kongres, že během dvaceti let budou potřebovat až 450 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun), možná i víc, aby nahradili stárnoucí jaderný arzenál. To znamená potřebu nových bombardérů, nových ponorek a nových raket.
S ironií k tomu exministr poznamenává, že se tak děje na konci mandátu prezidenta Baracka Obamy, který na začátku svého funkčního období v dubnu 2009 v Praze slíbil, že bude pracovat na tom, aby se svět zbavil jaderných zbraní.
Lokální jaderný konflikt
Nyní navíc podle Perryho přibyla dvě další nebezpečí, která v období studené války nebyla. Jedním je riziko jaderného terorismu a druhým regionálního nukleárního konfliktu, například mezi Indií a Pákistánem. "Když tato dvě rizika přidáte, pak je nebezpečí jaderné katastrofy větší," konstatoval.
