Americký ministr obrany Robert Gates se vyslovil pro to, aby po plánovaném odchodu prvních pěti amerických bojových brigád z Iráku následovalo další stahování až po určité pauze. Gates, který je od neděle na návštěvě Iráku, to dnes v Bagdádu řekl novinářům. USA chtějí v létě začít z Iráku stahovat posily, které tam prezident George Bush vyslal loni.
Bezpečnostní situace se postupně uklidnila, zejména v Bagdádu a okolí. Gates řekl, že po stažení prvních brigád v červenci by mělo následovat krátké období, v němž bude posouzena nová situace. Na otázku, jak dlouho by tato pauza měla trvat, odpověděl: "To ještě zvažujeme."
"Krátké období konsolidace jednotek a posouzení situace zřejmě má smysl," prohlásil Gates po setkání s velitelem amerických sil v Iráku generálem Davidem Petraeusem. Dodal, že generál mu podal svůj pohled na vývoj v Iráku a že přitom neskrýval obavy, že nepromyšlené stahování amerických vojáků by mohlo ohrozit zisk, který se podařilo v zemi dosáhnout na poli bezpečnosti v uplynulých měsících.
Drobné zlepšení
"Jednou z klíčových otázek je, jak dlouho by období zvažování (bezpečnostní) situace v Iráku mělo mělo trvat, a také, co se stane pak," řekl Gates. Upozornil přitom, že "situace v Iráku je stále velmi křehká".
Ministr dnes také prohlásil, že irácká Al-Káida byla sice rozprášena a že bezpečnost se významným způsobem zlepšila, ale celkově prý situace v Iráku zůstává nestabilní. Americká armáda považuje Al-Káidu stále za největší ohrožení bezpečnosti země.
Petraeus před novináři prohlásil, že počet cizích bojovníků přicházejících do Iráku, aby bojovali v řadách islámské teroristické sítě Al-Káida, klesl v současnosti proti stavu v uplynulých měsících o polovinu. Podle něho se do této skutečnosti především promítl fakt, že některé země brání mladým mužům v odletu do Sýrie, jestliže mají pouze jednosměrnou letenku. Pod tlakem USA také Sýrie přikročila k opatřením, jež cizím bojovníkům ztížila prostupnost její dlouhé pozemní hranice s Irákem.
Al-Káida stále hlavní hrozbou
"Příliv bojovníků poklesl, odhadujeme, že asi o 50 procent," řekl Petraeus.
Generál neupřesnil, které země brání na letištích svým občanům v branném věku v odletu do Sýrie. Z dokumentů ale vyplývá, že většina bojovníků přichází do Iráku z takových států, jako jsou Saúdská Arábie, Libye, Jemen, Sýrie, Tunisko a Maroko.
Někteří stoupenci Al-Káidy přicházejí do Iráku přes jeho severní provincii Ninive. Ta se pro Al-Káidu stala hlavním útočištěm, když se její stoupenci museli pod tlakem spojeneckých sil stáhnout z provincie Anbár na severu a z oblasti Bagdádu. Petraeus připustil, že Ninive je jedinou provincií v Iráku, kde v uplynulých měsících počet útoků neklesl. "Ve skutečnosti tam počet útoků v současnosti narostl," řekl generál.
V den Gatesova příjezdu do Iráku zahynulo přes 50 lidí. Nejvíce násilností se odehrálo na severu země, kam se údajně Al-Káida stáhla ze středního Iráku a západoirácké provincie Anbár.
V Iráku je nyní zhruba 155 tisíc amerických vojáků. Do července by mělo skončit stažení pěti brigád a americký kontingent se tak sníží na 130 tisíc vojáků, tedy na úroveň před příchodem posil.
Stahování vojsk z Iráku je jedním z témat současné americké prezidentské kampaně. Demokraté si přejí co nejrychlejší návrat vojáků, republikáni nechávají rozhodnutí na generálech a na jejich posouzení situace. Petraeus už dříve řekl, že po červencovém stažení bude potřebovat nějaký čas, než rozhodne o případném dalším početním snížení kontingentu.
Foto: AP
