Americký prezident Donald Trump dělá z Američanů oběti globalizace, kterou přitom Spojené státy samy prosadily. Na úkor pracujících v USA se obohacují především americké elity, nikoli Číňané či Mexičané. Trump činí z domácího konfliktu o rozdělování konflikt celosvětový a od skutečných problémů tak odvádí pozornost, neboť i jeho hospodářská politika směřuje k obohacení starých elit. V komentáři pro německý týdeník Die Zeit to napsal ekonomický redaktor Mark Schieritz. Proti americkému prezidentovi v sobotu lidé protestovali v Berlíně či Londýně.
"Žádná země nesleduje své zájmy na mezinárodní scéně tak odhodlaně jako Spojené státy... Globalizace je americký vynález prosazený institucemi jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka, ve kterých Američané udávají tón... Představa, že globalizace USA převálcovala, je scestná... Mnozí Američané na otevření trhů dobře vydělali - v neposlední řadě to platí pro miliardářské členy Trumpovy vlády," uvádí Schieritz, který pracoval i v německé mutaci deníku Financial Times.
"Bezpochyby: Příliš mnoho lidí dostalo z této prosperity jen málo. Ale jsou Číňané vinni tím, že (exprezident USA) George Bush mladší utratil na nesmyslnou válku proti Iráku skoro dva biliony dolarů, zatímco se - jak Trump správně poukazuje - americká infrastruktura po mnoho let 'rozpadá a hnije'? Mohou německé exportní přebytky za to, že nejvyšší daňová sazba v USA je dnes sotva poloviční oproti 70. letům? A mají Mexičané odpovědnost za odpoutání Wall Street, které stálo práci miliony obyčejných Američanů?" ptá se Schieritz, jenž studoval na univerzitách v Londýně a Freiburgu.
Vzpírat se ve jménu národního sebeurčení
"A především: Co to o samozvaném příteli pracujících Trumpovi vlastně vypovídá, když oznamuje, že chce daně dále snížit a banky znovu deregulovat?" dodává Schieritz, jenž se dlouhodobě zabývá mezinárodními finančními trhy.
"To, co na Trumpovi tak fascinuje, je, že zrovna podnikatel po letech prvenství ekonomie se zdá ztělesňovat návrat političnosti. Jeho inaugurační projev lze číst tak, jako kdyby tady byl jedinec, který již není ochotný snášet globalizaci jako nezměnitelný osud - a místo toho se jí odvážně vzpírá ve jménu národního sebeurčení," míní autor knihy Lež o inflaci - jak nás ničí strach o peníze a kdo na tom vydělává (Die Inflationslüge - Wie uns die Angst ums Geld ruiniert und wer daran verdient).
"Tuto fascinaci neumenší rozhořčení nad jeho špatným chováním, ale pouze to, že se jeho politika jasně pojmenuje jako to, co zbude po odečtení rétoriky spravedlnosti: program sebeobohacení starých elit. Opravdu utvářet globalizaci lze jen prostřednictvím více, nikoli méně mezinárodní spolupráce - v oblasti daní, životního prostředí i migrace," uzavírá.
Tisícové demonstrace v Berlíně i Londýně
Několik desítek tisíc lidí demonstrovalo v Londýně proti nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na přechodnou dobu uzavřel hranice USA pro uprchlíky i pro občany sedmi muslimských zemí. Požadovali také zrušení pozvání k návštěvě Británie, které Trumpovi dala premiérka Theresa Mayová. Zhruba 1200 lidí proti Trumpovu dekretu protestovalo rovněž v Berlíně.
Účastníci londýnské akce se shromáždili poblíž americké ambasády v britské metropoli a svůj pochod ukončili před sídlem britských předsedů vlády v Downing Street číslo deset. Nesli transparenty s hesly "Ne Trumpovi. Ne válce.", "Nedělejte z muslimů obětní beránky!" nebo "Solidaritu, ne rasismus!". Podle organizátorů se demonstrace zúčastnilo 40 tisíc lidí.
"Jsem tady kvůli mým právům i kvůli právům všech muslimů, Mexičanů a Palestinců... Ať je jasné, že se dokážeme sjednotit jako země a postavit se bigotnímu rasistovi, který nenávidí ženy," citoval list The Guardian jednoho z účastníků dnešní londýnské demonstrace.
Protesty proti škodlivé spolupráci
Kromě aktuálního sporného dekretu protestovali lidé také proti "škodlivé" spolupráci premiérky Theresy Mayové s prezidentem Trumpem. Požadovali, aby předsedkyně vlády stáhla oficiální pozvání do Británie, které Trump během její nedávné návštěvy ve Washingtonu obdržel.
Už od minulého víkendu Britové kvůli Trumpově antiimigrační politice podepisují petici proti návštěvě amerického prezidenta v Británii. Dosud svůj podpis připojilo přes 1,8 milionu lidí.
Obdobné, i když méně početné akce jako v Londýně se konaly také ve skotském Edinburghu a severoirském Belfastu.
Zhruba 1200 lidí se sešlo na demonstraci proti Trumpovi také v německé metropoli. Shromáždili se před americkou ambasádou, která stojí v bezprostředním sousedství symbolu Berlína - Braniborské brány. Také oni požadovali, aby americký prezident své protiimigrační nařízení zrušil.
Americký prezident podepsal minulý týden nařízení, jímž uzavřel na dobu tří měsíců hranice státním příslušníkům sedmi zemí (Iránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu), u Syřanů opatření platí na dobu neurčitou. Zároveň na 120 dnů zastavil americké programy přijímání uprchlíků. Během této doby chce prověřit mechanismus kontroly příchozích osob
Trumpův výnos vzbudil kritiku a četné protesty doma i v cizině, a to nejen v ulicích. Proti nařízení se vyslovili i soudci v několika státech USA a v pátek jeho platnost pozastavil federální soudce James Robart.
