Na téma globálního oteplování vyslovil ve středu v americkém Kongresu své názory Albert Gore. Bývalý demokratický viceprezident USA vyzval Kongres k rychlé akci, která by odvrátila údajnou hrozící katastrofu. Republikánští poslanci podrobili tuto myšlenku ostré kritice, zpochybnili některé závěry, o něž se Gore opírá, a ve shodě s Václavem Klausem obhajovali stanovisko, že regulace přirozeného tržního prostředí a stanovování limitů by poškodilo americkou ekonomiku.
Zeměkoule začíná mít horečku, a proto potřebuje lékaře, prohlásil ve středu v americkém Kongresu bývalý demokratický viceprezident USA Albert Gore při slyšení věnovaném problematice globálního oteplování a podnebních změn. Svůj příspěvek k probíranému tématu zaslal kongresmanům na jejich žádost i český prezident Václav Klaus, který se k naléhavosti těchto otázek staví skepticky. Diskutující se na Klause výslovně neodvolávali, ale písemná stanoviska českého prezidenta jsou Kongresu k dispozici.
Republikánští poslanci, zejména Joseph Barton a bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Dennis Hastert, podrobili Goreovu výzvu k rychlé akci, která by odvrátila údajnou katastrofu, ostré kritice. Ve shodě s Klausem zpochybnili některé závěry a údaje, o něž se Gore opírá, a obhajovali stanovisko, že regulace přirozeného tržního prostředí a stanovování limitů by poškodilo americkou ekonomiku a projevilo by se vyššími cenami a snížením počtu pracovních příležitostí.
Upozornili, že Gore ve své argumentaci, kterou použil i v oscarovém filmu Nepříjemná pravda, dochází k závěrům, s nimiž nesouhlasí některé mezinárodní a vědecké instituce. Některá doporučení, k nimž vyzývá, také podle nich americká vláda už uplatňuje.
Gore prosazuje tzv. Kjótský protokol
Při slyšení před kongresmany ze dvou podvýborů zabývajících se ekologickými otázkami Gore vyzval parlament, aby "k odvrácení krize" přijal opatření, která do roku 2050 sníží produkci kysličníku uhličitého a dalších takzvaných skleníkových plynů o 90 procent. K tomu je potřeba zabránit výstavbě nových uhelných elektráren, jež podle něho mohou nahradit menší výrobci energie.
Obhajoval také princip stanovení a prodeje limitů emisí (politika cap-and-trade), kterou zmiňuje Spojenými státy dlouhodobě odmítaný Kjótský protokol. "Věřme v trh, udělá to pro nás," řekl v této souvislosti Gore. "Mnoho z těchto (Goreových) doporučení znamená více regulací a vyšší zdanění," prohlásil kongresman Hastert. Zároveň uznal, že je možné nalézt řešení týkající se uhelné energetiky, například využitím domácích zásob zemního plynu.
Gore, ačkoli dosud odmítá účast v příštích prezidentských volbách, je americkým veřejným míněním považován za politika s vysokou šancí na úspěch v souboji o Bílý dům na podzim příštího roku. V roce 2000 o křeslo v Oválné pracovně přišel poté, kdy po sporných volbách přiznal Nejvyšší soud USA vítězství jeho soupeři, nynějšímu prezidentu Georgi Bushovi.
Bývalý viceprezident vystoupí na téma globálního oteplování také ve středu v americkém Senátu. Sněmovní slyšení bude pokračovat argumentací dánského profesora Bjorna Lomborga, který se k problematice staví skepticky a místo vynakládání peněz na zastavení změn podnebí doporučuje zaměřit se na boj se světovou chudobou, nemocemi a nedostatkem vody.
Foto: AP
