Stovka členů kolumbijského a chilského parlamentu podala k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC) stížnost na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Tribunál v ní žádají, aby zahájil vyšetřování zločinů proti lidskosti. Těch se Maduro podle nich dopustil zásahy proti opozici, ale také tím, že se Venezuelanům nedostává potravin a léků. Informoval o tom v úterý španělský deník El País.
Stížnost iniciovaná kolumbijským senátorem Ivánem Duquem viní Madura z toho, že se podílel na vážném porušování mezinárodního práva už od roku 2008, kdy byl ministrem zahraničí. Do čela země nastoupil v roce 2013 po smrti svého předchůdce Huga Cháveze.
Kolumbijští a chilští kongresmani Madura viní mimo jiné z vražd způsobených přímým či nepřímým podněcováním, z nucených deportací, použití nepřiměřené síly či zatýkání a mučení členů opozice. Při nynějších demonstracích, které trvají od dubna a které vláda brutálně potlačuje, zemřelo ve Venezuele přes sto lidí. Už v roce 2014 si protivládní protesty vyžádaly 43 obětí.
Ve stížnosti na Madura k ICC se také uvádí, že prezident v zemi úmyslně vytvořil takové životní podmínky, v nichž někteří Venezuelané "nemají přístup k potravinám a lékům". Podle autorů stížnosti se takové jednání "blíží zločinu genocidy, protože se týká velkého počtu lidí". Opozice dlouhodobě kritizuje ekonomickou politiku socialistické vlády, kterou činí zodpovědnou z hluboké ekonomické krize.
Venezuela se od loňska potýká i s politickou krizí. Od loňského ledna má v parlamentu většinu opozice, práci poslanců ale blokuje nejvyšší soud nakloněný prezidentovi. Minulý týden v neděli uspořádala opozice vlastní referendum, v němž se 98 procent hlasujících vyslovilo proti vládě. Hlasování se zúčastnilo sedm milionů z celkových 19 milionů voličů, což opozice vysvětlila i malým množstvím volebních středisek, které bylo možné otevřít.
V pondělí pak opozice vyhlásila nové kroky vůči vládě. Ve středu by měla být podepsána dohoda o jmenování vlády národní jednoty, ve čtvrtek se má konat celonárodní stávka a v pátek chce parlament jmenovat soudce nejvyššího soudu. Jmenování nynějších soudců považuje i generální prokurátorka za neústavní, protože byli jmenováni narychlo v prosinci 2015 končícím parlamentem, v němž měla ještě většinu socialistická vládní strana.
Senátor Duque ve středu také kritizoval vlády ostatních zemí regionu, které se podle něj "omezily na mírnou salónní kritiku" Madurovy vlády a neudělaly zatím žádný konkrétní krok. Organizace amerických států (OAS) se situací ve Venezuele už několikrát zabývala, zatím se ale neshodla na žádných sankcích, například na pozastavení členství Venezuele v této organizaci.
ICC je nezávislý orgán (není součástí OSN), jehož úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Venezuela je členem ICC od jeho vzniku v roce 2002.
Stížnost na Madura k ICC podala už loni v září manželka venezuelského opozičního lídra Leopolda Lópeze a jeho advokát, kteří ve své zprávě do Haagu mimo jiné popsali mučení politických vězňů a pronásledování opozičních politických stran.
Obě stížnosti na Madura má posoudit hlavní žalobkyně ICC Fatou Bensoudaová. Podle expertů jde o neobvyklý případ před touto institucí, která se dosud zabývala většinou africkými diktátory a pravomocně odsoudila zatím jen dva velitele konžských milic za válečné zločiny. "Preventivní vyšetřování" ale ICC vede v případě více zemí, včetně například Kolumbie, Palestiny či Ukrajiny.
