Gates i Bezos
Ironie osudu. Městu, kde žijí miliardáři, pomalu dochází peníze

Jeff Bezos a Bill Gates jsou nejbohatší lidé na světě. Hodnota jejich majetku přesahuje 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun). Bezosův Amazon má centrálu v Seattlu a nedaleko Seattlu sídlí i Microsoft. Oba miliardáři pak mají domy v blízkém malém městě Medina. S více než 3000 obyvateli je toto město sedmým nejbohatším městem, které má poštovní směrovací číslo, v USA. V roce 2017 zde střední hodnota domu činila 2,77 milionu dolaru (62 milionů korun) a střední příjem domácnosti 186 464 dolarů (4,2 milionu korun). Pro celé USA byl přitom střední příjem domácnosti 60 336 dolarů. I tak Medině docházejí peníze - ironie, kterou nikdo nechápe, píše CNBC.

Tak jak je možné, že domov nejbohatších lidí na planetě krachuje? Hlavní problém je v tom, že i když ceny domů v Medině rostou, příjmy nerostou stejnou rychlostí, říká město.

"Možná je těžké si představit, že město nemá dostatek příjmů, aby udrželo současnou úroveň služeb, zejména v této hospodářské situaci. Zatímco hodnota realit nadále roste, daňové příjmy města se nezvyšují stejným tempem," napsal městský zpravodaj tento měsíc.

Může za to zákon. Místní samosprávy nemohou zvýšit své příjmy z daní o více než jedno procento, aniž s tím souhlasí obyvatelé. Sazba daně z nemovitosti není však stanovena jako procento, činí 7,92925 dolaru z každých 1000 dolarů hodnoty majetku, říká šéfka financí města Julie Ketterová. Z toho městu připadne jen 0,63486 dolaru. Další části těchto peněz získávají místní školy, přístav, okres, knihovna, zdravotnická záchranná služba, povodňový fond, regionální doprava a státní školní fond.

Hodnota nejdražšího domu v Medině je podle kanceláře King County Assessors 131,239 milionu dolarů, říká Ketterová. To je zřejmě Gatesův dům Xanadu 2.0, který má mimo jiné 24 koupelen a trampolínovou místnost. Daň z nemovitosti v případě tohoto domu letos činí 1 040 267 dolarů. Z toho městu zůstává 83 318 dolarů. Většina realit v Medině však není tak drahá.

Neudržitelný schodek

V letošním roce tak město z realitní daně získá jen 2,8 milionu dolarů. Jednoprocentní zvýšení mu přinese dodatečných 28 tisíc dolarů, což však není dostatek na to, aby to pokrylo rostoucí výdaje. Jen náklady na požární služby stouply letos o téměř dvojnásobek této částky, píše místní zpravodaj.

Kvůli snížení deficitu rozpočtu tak Medina nechá v listopadu hlasovat o zvýšení daně z nemovitosti natolik, aby měla dostatek finančních prostředků k poskytování stávající úrovně služeb bez výrazných škrtů. Pokud by se to nepodařilo prosadit, bude mít v roce 2020 Medina rozpočtový schodek 500 tisíc dolarů a do roku 2025 dokonce 3,3 milionu. To je dlouhodobě neudržitelné.

Fiskální problém Mediny je názorným příkladem širšího problému se zdaněním ve státě Washington, který nemá daň z příjmu fyzických ani právnických osob. Zákon o omezení růstu daně z nemovitosti na jedno procento byl přijat v roce 2001. Nejvyšší soud ho sice poté zrušil, v roce 2007 však byl znovu obnoven. Tento limit je však natolik omezující, že může ochromit rozpočty místních samospráv.

"Je potřeba více důkazů, že daňový systém Washingtonu je tak zpackaný, jak jen to jde? Dokonce i nejbohatší město ve státě není schopné to vyřešit," napsal sloupkař listu Seattle Times Danny Westneat. "Město s 3200 (obyvateli) objevuje to, co King County, Seattle a nespočet dalších měst kolem vykřikují již téměř dvě desetiletí: matematika už nefunguje." Dodal také, že slyšel, že ve městě žijí opravdu důležití lidé a možná že teď, když se ukazuje, že i jejich město je ve velkých nesnázích, se tomuto problému dostane pozornosti.