Afghánistán a modernizace v čase napnutých rozpočtů členských zemí budou hlavními tématy nadcházejícího a dosud největšího summitu Severoatlantické aliance, který se uskuteční dnes a zítra v Chicagu. Osmadvacet členských zemí aliance a zástupci dalších zhruba 20 států na něm také budou řešit situaci na Blízkém východě a protiraketovou obranu. Ve městě se pak očekávají protesty tisíců členů hnutí Okupujte a protiválečných aktivistů.
Sebevětší rozruch v ulicích však nepřehluší skutečnost, že aliance slavící 64. narozeniny v současnosti stojí na rozcestí, možná spíše na několika rozcestích. Jedním z nich je stále méně populární afghánský konflikt, který se i přes ujišťování spojenců o opaku nevyvíjí uspokojivým směrem. Situace v zemi má daleko ke klidu, letos na jaře ji rozbouřila například aféra se spálením výtisku koránu na americké základně v Bagrámu.
Aliance hodlá na summitu stvrdit záměr posunout se v Afghánistánu do podpůrné role v souladu se svou strategií z předloňského summitu v Lisabonu. V portugalském hlavním městě se dohodli, že kontrolu nad zemí do konce roku 2014 postupně předají místní silám.
Samotná mise zahraničních vojsk v zemi by měla skončit o rok později. Cíl však komplikuje zvolení nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda, který ve volební kampani horoval pro stažení francouzských vojsk do konce letošního roku.
Americký prezident Barack Obama se na summitu také bude snažit přimět své spojence k závazkům ohledně financování afghánské armády a bezpečnostních složek. Náklady na to se odhadují na čtyři miliardy dolarů ročně. Je to výrazně méně než asi 120 miliard dolarů vyčleněných na konflikt jen v loňském americkém rozpočtu. I tak ale některé evropské vlády kvůli fiskální tísni nemají příliš velkou chuť posílat do Afghánistánu peníze, což se Washingtonu nelíbí.
Finance jsou zásadní otázkou i u dalšího z klíčových témat summitu, kterým je modernizace aliance. NATO s výjimkou USA se potýká se zastarávající výzbrojí, což se mimo jiné projevilo v loňském zásahu aliance v Libyi. Spojené státy při něm sice nehrály hlavní roli, bez jejich technické podpory by se však nemohl uskutečnit.
I americké obranné výdaje nyní čekají škrty. Washington proto na evropské členy aliance opakovaně naléhal, aby posílily své obranné výdaje. V době, kdy se starý kontinent potýká s obřími dluhy, však stále více jde o příslovečný křik osamělého na poušti.
Jedním z řešení nepříjemné situace by podle aliančních stratégů mohla být takzvaná chytrá obrana čili sdílení obranných kapacit mezi aliančními zeměmi. Česko by se na summitu chtělo dočkat posvěcení svého záměru o vznik aliančního střediska pro výcvik vrtulníkových pilotů.
Na setkání budou Prahu zastupovat prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra.
Aliance se také na summitu chystá oznámit, že částečně dokončila protiraketový obranný štít v Evropě. Systém podle NATO dokáže evropské země ochránit před hrozbou z Íránu i odjinud. S jeho budováním nicméně nesouhlasí Rusko, jehož staronový prezident Vladimir Putin proto do USA na summit nepřijede. Moskva zatím odmítala nabídky Američanů, aby se do protiraketové obrany zapojila.
Summit aliance se také bude zabývat íránským jaderným programem či situací v blízkovýchodním regionu. Rozhovory by se měly týkat zejména situace v Libyi po loňském zásahu aliance v zemi, který vedl ke svržení režimu Muammara Kaddáfího, a situace v Sýrii, kde NATO navzdory pokračujícím krvavým střetům vládních jednotek a povstalců zasáhnout odmítá.
Chicago, kde je starostou ambiciózní bývalý Obamův poradce Rahm Emanuel, si od summitu slibuje povzbuzení zájmu turistů i byznysmenů o město. Do příprav summitu investovalo 65 milionů dolarů. Očekává přitom, že setkání do města přinese příjmy ve výši 128 milionů dolarů. Panují nicméně obavy, že by summit a pozitivní zprávy o městě mohly zastínit očekávané masové protesty. Emanuel proto již na počátku letošního roku značně zpřísnil pravidla pro konání veřejných shromáždění ve městě.
