Předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey už viděl jednu občanskou válku na Blízkém východě a je mnohem opatrnější, pokud jde o vpád do další. Jednašedesátiletý Dempsey sice podporuje záměr Bílého domu zasáhnout proti syrskému režimu omezenými vojenskými údery a vyzbrojit umírněné povstalce, ale vykazuje zjevný nedostatek nadšení pro rozšíření americké role v konfliktu za tento rámec.
Před desetiletím Dempsey jako brigádní generál velel 1. obrněné divizi v Bagdádu, kde Spojené státy svrhly iráckého prezidenta Saddáma Husajna s nadějí na nastolení stability. Ale mocenské vakuum vyplnilo povstání a bombové atentáty proti mešitám, hotelům a velvyslanectvím, a to včetně výbuchu, který zabil amerického vyslance.
Dempsey si v roce 2011, kdy byl jmenován do čela sboru náčelníků štábů, uvědomil, že političtí a vojenští vůdci Spojených států, včetně jeho samého, nedokázali plně pochopit sílu sektářské nenávisti v Iráku.
"Nepochopil jsem dynamiku vývoje uvnitř země, zvláště soupeření mezi jednotlivými muslimskými sektami o nadvládu," připustil během slyšení v Kongresu.
"Uvažoval jsem nad tím a poznal jsem, že problémy nejsou izolované, ale vždy jsou součástí celku," uvedl generál, kritizovaný republikánským senátorem Johnem McCainem za to, že neprosazuje tvrději vojenský zásah proti Sýrii.
Vyhlídky na americký útok v posledních dnech poklesly díky tomu, že Washington a Moskva se snaží najít způsob, jak zneškodnit syrské chemické zbraně. Ale prezident Barack Obama Američanům řekl, že je připraven použít sílu, pokud diplomacie selže.
Dempsey varoval před vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii či před americkou intervencí, která by změnila chod občanské války a vedla by ke svržení syrské vlády bez jasného pochopení, co by mohlo následovat.
V Iráku byla Dempseyho divize svého času největší americkou jednotkou, často hlídkovala v bagdádských ulicích a musela se vypořádat i s rostoucím násilím ze strany stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra.
"Generál Dempsey si brzy uvědomil problémy budování institucí a stabilní správy v Iráku po svržení Saddáma," poznamenal generálporučík David Gercken, který zde sloužil spolu s Dempseym.
Ten z Iráku odjel po 14 měsících. Vrátil se v srpnu 2005 na další dva roky jako šéf výcviku iráckých sil k úkolu převzít odpovědnost za bezpečnost země.
Říká, že Irák ho přiměl k přemítání nad spěchem, s jakým Amerika sahá po vojenské síle, a připomíná Einsteinův výrok, že kdyby měl hodinu na záchranu světa, strávil by 55 minut přemýšlením, aby problém pochopil, a pět minut jeho vyřešením: "Občas si myslím, že tíhneme k tomu, abychom se 55 minut snažili problém rozlousknout a pět minut snahou mu porozumět."
Dempsey patří k vojenským vzdělancům, kteří se v posledních letech ve velení amerických sil moc nevyskytovali.
Za další lze považovat admirála Jamese Stavridise, který se po odchodu ze služby stal děkanem, a penzionovaného generála Davida Petraeuse, který má doktorát z Princetonu.
Sám Dempsey při univerzitním studiu, kde se zaměřil na irskou literaturu, dosáhl akademického titulu.
