Jihoamerické armády na rozcestí
04.12.2007 13:20
Po pádu berlínské zdi a postupném rozkladu diktatur se vojáci v Latinské Americe ptají, jaké je jejich poslání a místo ve společnosti. Konec studené války způsobil, že padla doktrína národní bezpečnosti, která sloužila k ospravedlnění převratů ze šedesátých a sedmdesátých let.
Vojákům se také podařilo napravit svou pověst doma i v zahraničí, napsal francouzský deník Le Monde.
Vysoká škola národní obrany v Paříži v říjnu uspořádala první mezinárodní konferenci věnovanou Latinské Americe, které se zúčastnili vysocí důstojníci tuctu zemí tohoto regionu, mezi nimiž si získal nejvíce pozornosti generál Juan Emilio Cheyre.
Byl to právě on, kdo se jako bývalý velitel chilské armády v roce 2004 omluvil za zločiny spáchané po vojenském převratu z roku 1973, a v roce 2006 založil institut pro mezinárodní studia na Katolické univerzitě v Santiagu de Chile. Bývalý šéf chilské armády je hrdý na to, že Chilané spolu s Argentinci vytvořili jednotku pro mírové síly OSN na Kypru, ačkoli obě země stály v roce 1978 na prahu války.
Spolupráce devíti latinskoamerických zemí v rámci stabilizační mise spojených národů na Haiti podle jeho názoru podporuje společnou vizi těch, kdo se operace účastní. Vojenský zásah ovšem tehdy nebyl podporován jednomyslně. Venezuelský prezident Hugo Chávez jej kritizoval jako zahraniční vměšování a jeho argumenty měly v Karibské oblasti jistý ohlas.
Přes některé pohraniční spory se zdá, že dnes v Latinské Americe válka nehrozí. Rozepře se urovnávají jednáním. Honduras a Nikaragua přijaly v říjnu rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu týkající se čtyř ostrovů, o něž vedly spor. Chile a Bolívie nemají diplomatické styky kvůli starému územnímu konfliktu, ale diplomaté obou zemí již spolu začali jednat.
Největším problémem jsou mafie
Více než terorismus je skutečným problémem regionu organizovaný zločin, který státy oslabuje. Jejich policie má plné ruce práce. A Spojené státy žádají výsledky v boji proti drogám, jak to při své první cestě do Latinské Ameriky letos v říjnu připomněl ministr obrany Robert Gates.
Kolumbie, jediná země regionu, kde plane vnitřní konflikt podněcovaný obchodem s drogami, je zvláštním případem. Jinde - od Mexika přes střední Ameriku po Brazílii - vyvolává účast ozbrojených sil na zajišťování veřejné bezpečnosti spory.
V Mexiku prezident Felipe Calderón povolal armádu k boji proti drogovým kartelům a k odzbrojení zkompromitovaných policistů. V Brazílii veřejnost žádá vojenskou přítomnost, aby se zde definitivně skoncovalo s válkou gangů: jestliže brazilské modré přilby hlídkují na předměstí Port-au-Prince, proč by nemohly dělat totéž na předměstí Rio de Janeira?
"Armáda je předurčena k tomu, aby zabíjela nebo okupovala území, nikoli k tomu, aby dělala policii," vysvětluje brazilský ministr spravedlnosti Tarso Genro. "Ozbrojené síly nejsou vycvičeny ani vybaveny k tomu, aby zajišťovaly veřejný pořádek," dodává generál Cheyre.
Chilský generál vzhledem ke zkušenostem z minulosti odmítá vše, co by mohlo vojenskou instituci zbavit její podstaty. "Politizace armády není dobrá pro společnost, protože může militarizovat politický život," zdůrazňuje. "Je škodlivá i pro vojáky, protože ti mají sloužit státu, nikoli té vládě, která je zrovna u moci," vysvětluje Cheyre. Tato kritika jasně směřuje na venezuelského prezidenta podplukovníka Huga Cháveze.
Venezuela je výjimkou
Pokud jde o Venezuelu, jde v otázce obrany v Latinské Americe v protisměru. V Caracasu stejně jako v Havaně stojí vojáci u kormidla ekonomické i politické moci a osobují si právo držet ochrannou ruku nad společností, čehož se jejich kolegové ve zbývajících zemích Latinské Ameriky zřekli.
Generál Cheyre, podle něhož je populismus nebezpečný, kromě toho vytýká Chávezovi, že do Latinské Ameriky, oblasti míru, zavlekl Írán, aktéra zapleteného do konfliktů, jichž by se měl region vystříhat a naopak využívat příjmů z ropy k exportu svého politického modelu.
Reakce také začínají vyvolávat rozsáhlé venezuelské nákupy zbraní. Koncem října Brazílie oznámila navýšení svého vojenského rozpočtu o 50 procent. Latinoameričané se nicméně neveřejně distancují od Chávezovy vojenské doktríny, která je založena na konfliktu se Spojenými státy.
"Národní bezpečnost vede přes nový typ vztahů se Spojenými státy," soudí generál Cheyre. Washington nemá dále jednostranně vnucovat svou vizi, ale latinskoamerické země se také nemohou spolčovat proti hlavní mocnosti regionu. Podle chilského generála je třeba, aby dávaly přednost multilaterálnímu přístupu v rámci Organizace amerických států.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.