Katastrofa odhalených zpráv otřásá Washingtonem

Celý svět si od neděle může číst o tom, jak (také) funguje americká zahraniční politika. Zveřejnění zatím jen části z plánovaných 250 tisíc důvěrných dokumentů, zpráv z amerických ambasád, šokovalo diplomaty USA. Musejí v mnoha zemích uklidňovat své rozlícené zahraniční kolegy.

Experti konstatují, že zveřejnění dokumentů serverem WikiLeaks nadlouho a těžce poškodí vztahy amerických ambasád v řadě zemí světa.

Citace z tajných dokumentů amerického ministerstva zahraničí už od neděle zaplňují první stránky světových médií. Pro USA to ovšem znamená i další ránu. Nejspíše totiž přijdou o většinu důvěrných informátorů, jež diplomaté USA v politických kruzích těch kterých zemí měli.

Potrefené země, respektive jejich politické reprezentace, se zatím chovají podle očekávání. Tedy zdrženlivě. Zveřejnění tajných amerických diplomatických dokumentů internetovým serverem WikiLeaks tak vzbudilo převážně kritiku či rozpačité mlčení.

Jen v menší míře a většinou neoficiálně se ozvala i kritika na adresu Spojených států kvůli postupu jejich diplomacie i kvůli tomu, že nedokázaly zachovat tajemství.

V Evropě dnes zveřejnění dokumentů kritizoval mluvčí francouzské vlády François Baroin, podle něhož jde o hrozbu demokratické autoritě a svrchovanosti. Francie "je velmi solidární s americkou vládou", řekl. Už předtím odsoudili zveřejnění dokumentů Britové.

Z reakce belgického ministra zahraničí Stevena Vanackereho citovala média slova, že USA "zašly příliš daleko" ve směšování role diplomatů a špionů.

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt vyjádřil obavu, že únik dokumentů poškodí nejen americkou diplomacii, ale diplomacii vůbec. "Záměr zveřejnění sotva mohl být jiný než uškodit americké diplomacii, i když důsledkem bude poškození diplomacie obecně," napsal dnes Bildt na svém blogu. "To, že potřebujeme diplomacii v různých záležitostech, by měli všichni chápat a rovněž by měli chápat to, že občas musí být důvěrná," napsal ministr.

Italského premiéra Silvia Berlusconiho prý nelichotivá tvrzení o něm v diplomatické poště z amerického velvyslanectví v Římě rozesmála. Italský ministr obrany Ignazio La Russa označil obsah dokumentů z Itálie za drby, z nichž "kape provincialismus" a jimž není potřeba věnovat větší pozornost.

Upozornil ale, že jde o informace, které měly zůstat důvěrné.

Na Blízkém východě na publikaci dokumentů reagoval bez vzrušení Izrael. Vysoce postavený izraelský představitel řekl, že jeho země vychází ze zveřejněných dokumentů velmi dobře. Dokumenty podle něj ukazují, že pokud jde o potřebu vystoupit proti (údajné) íránské jaderné hrozbě, Izrael nemluví dvojím jazykem a říká v soukromí totéž, co na veřejnosti.

"Ukazuje se, že perspektivou jaderného Íránu je vystrašen celý Blízký východ. Arabské země tlačí USA k vojenské akci proti Íránu mnohem bezuzdněji než Izrael," řekl tento představitel.

Podle zveřejněných dokumentů naléhali na USA v tomto ohledu saúdskoarabský král Abdalláh a představitelé Bahrajnu a Abú Zabí.

Tyto země i další spojenci USA v oblasti Perského zálivu zatím oficiálně zveřejnění dokumentů nekomentovali. Pouze jeden saúdský vládní poradce řekl, že "to vše je velmi negativní, to není dobré pro budování důvěry".

Tamní politologové citovaní médii ale řekli, že publikace zmíněných choulostivých informací sice uvádí tyto země do rozpaků, ale hlavně vyvolává jejich zklamání nad tím, že USA nebyly schopny zachovat tajemství.

"Budou se ptát, do jaké míry mohou Spojeným státům věřit," řekl jeden z nich.

Zveřejnění dokumentů dnes kritizoval irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí. Odmítl sice komentovat specifický obsah dokumentů, ale řekl, že jejich zveřejnění je "neužitečné a nemístné".

Podle listu The Guardian dokumenty mimo jiné ukazují na americké znepokojení nad sílícím vlivem Íránu v Iráku.

Pákistán, na nějž se vzhledem k jeho jaderným zbraním a složitým vnitřním poměrům upíná zvláštní pozornost, odsoudil zveřejnění dokumentů jako nezodpovědné.

Pákistánský prezidentský mluvčí odbyl tvrzení v dokumentech, že saúdskoarabský král Abdalláh označil pákistánského prezidenta Ásifa Alího Zardárího za největší překážku pákistánského pokroku.

Mluvčí afghánského prezidenta Hamída Karzáího řekl, že zveřejněné dokumenty nebudou mít podstatný vliv na širší strategické vztahy mezi jeho zemí a USA. Zveřejněné dokumenty mimo jiné označují Karzáího za nanejvýš slabého politika a jednoho jeho bratra za zkorumpovaného pašeráka drog.

Australský ministr spravedlnosti Robert McClelland dnes řekl, že pokud Američané zahájí soudní stíhání serveru, Austrálie se k nim připojí a poskytne jim všemožnou pomoc. Ministr také řekl, že vyzval policii, aby vyšetřila, zda zveřejnění dokumentů neporušuje nějaký australský zákon.

Zakladatel serveru Julian Assange je Australan.

Že zveřejnění dokumentů bude mít dalekosáhlé a dlouhodobé důsledky na vztah USA se zbytkem světa, ukázala už horečná činnost Washingtonu v uplynulých dnech. Vysoce postavení diplomaté, včetně ministryně zahraničí Hillary Clintonové, telefonovali s vládami v celém světě. Desítky amerických expertů souběžně studovaly dokumenty, o nichž se předpokládalo, že je WikiLeaks zveřejní.

Odpovídající pracovní skupina, která nedávno pročesávala dokumenty odhalené na WikiLeaks v souvislosti s válkami v Iráku a Afghánistánu, měla 120 členů.