Kopající velmoc
Kdysi Obama "Snowdeny" chválil, teď je žene za katr
02.08.2013 07:05 Analýza
Dosud žádná americká vláda nebyla větším nebezpečím pro investigativní novináře, než je ta Obamova. Šéf Bílého domu také tiše pohřbil svůj kdysi kladný postoj k "whistleblowerům" - z těch se v jeho očích stávají zjevně špioni. Jednomu z nich, vojínu Bradleymu Manningovi, nyní hrozí drakonický trest až 136 let vězení.
Během tvrdého postupu proti whistleblowerům ze strany vlády USA zmizela nedávno internetová stránka change.gov přechodného týmu Baracka Obamy z roku 2008. Nazývá se, či spíše nazývala, Obama-Biden Transition Project.
Bylo si na ní možné přečíst mimo jiné Obamovy sliby z doby, kdy ve volbách bojoval o úřad amerického prezidenta.
Tyto sliby černé na bílém se nyní ztratily. Webovou stránku bylo možné naposledy navštívit a otevřít 8. června, tedy dva dny po prvních detailních odhaleních Edwarda Snowdena o přísně tajných sledovacích programech Spojených států a Británie.
Bývalý zaměstnanec CIA a poté počítačový technik NSA (Národní bezpečnostní agentura) utekl s velkým množstvím tajných informací ze Spojených států přes Hongkong do Ruska, kde po více než pěti týdnech opustil ve čtvrtek tranzit moskevského letiště Šeremetěvo.
Rusko mu udělilo dočasný, roční azyl. Digitální disident se ubytoval na neznámém místě. USA mu jdou tvrdě po krku.
Třicetiletý muž s až chlapeckou tváří je všeobecně považován za whistleblowera, sám se tak každopádně cítí. Podle svých slov nechce žít ve světě, kde nikdo nemá žádné soukromí. Různé definice whistleblowingu se zčásti liší. Svou definici nabízel na webu change.gov také Obama.
A nejen nabízel. Ve svých předvolebních slibech vyzýval k OCHRANĚ whistleblowerů. Citujme některé věty dnešního prezidenta USA ze "skartovaných" internetových stránek.
"Pokud jde o plýtvání, podvod nebo zneužití úřední moci ze strany vlády, je činný pracovník vlády, jenž se cítí zavázán integritě ve veřejném životě a je připravený se (veřejně) vyslovit, často tím nejlepším informačním zdrojem.
Takové odvážné vlastenecké činy můžou mnohdy zachránit život a šetří peníze daňových poplatníků.
Měly by se proto spíše podporovat než potlačovat. Pracovníky ve veřejných službách na federální úrovni bychom měli inspirovat k tomu, aby si všímali chybného chování a dbali na dobrou pracovní morálku.
Barack Obama posílí zákony o whistleblowingu tak, aby chránily pracovníky ve veřejných službách na federální úrovni, kteří odhalují plýtvání, podvod či zneužití úřední moci."
A dále: "Obama zajistí, aby federální úřady rychleji vyšetřovaly tvrzení whistleblowerů a aby tito měli v plném rozsahu přístup k právní pomoci a spravedlivému soudu."
Obamovo mlčení a drcení vojína Manninga
Na dotazy a žádosti o zveřejnění postoje Bílého domu k odstranění obsahu Obama-Biden Transition Project z doby před nástupem prezidenta do Bílého domu, americká vláda zatím nereagovala.
Občanům se tak ztížila možnost srovnávat Obamovy předvolební sliby s realitou jeho vládnutí.
Ještě před odhaleními Snowdena, ale už poté, co americký vojín Braddley Manning předal webu WikiLeaks téměř 400 tisíc souborů o válce v Iráku, kolem 90 tisíc souborů o válce v Afghánistánu a čtvrt milionu tajných diplomatických depeší označených jako tajné, zahájila Obamova vláda program Insider Threat (Ohrožení insidery/zevnitř), aby zabránila budoucím odhalením a pronikání informací zevnitř ven.
Pracovníci jsou vyzýváni, aby byli bdělí a sledovali své kolegy.
Současně program nařizuje lepší ochranu před represáliemi těch, kdo budou při svých stížnostech a odhaleních zachovávat normální úřední postup.
Americká média už vědí o nejméně čtyřech whistleblowerech z oblasti národní bezpečnosti USA, kteří shodně vypověděli, že je začali na ministerstvu vyšetřovat poté, co svou záležitost přednesli generálnímu inspektorovi rezortu obrany.
Pozornost světa se teď znovu upírá na proces s Mannigem, v němž ho tento týden vojenský soud ve Fort Meade (Maryland) shledal vinným ve dvaceti z dvaadvaceti bodů obžaloby. Překvapivě ho soud zprostil nejzávažnějšího obvinění z "napomáhání nepříteli".
Rozsudek nad pětadvacetiletým whistleblowerem v uniformě teprve padne, může znít na až 136 let vězení. Během více než tří roků vazby držely úřady Manning dlouho v izolaci připomínající malou klec, byl zčásti nahý, snažily se ho zlomit.
Řada lidskoprávních aktivistů prohlásila, že OSN by podmínky jeho věznění označila za mučení. Vězeň měl podle svého líčení strach, že zešílí, a přemýšlel vážně o sebevraždě.
Obžalovaný se krom jiného hájí tím, že po převelení do Iráku, kde působil jako vojenský analytik, ztratil iluze o zahraniční politice USA a zveřejněním tajných dokumentů chtěl přispět k tomu, aby nastaly změny k lepšímu.
Manning se stal nejdůležitějším novinářským zdrojem, jaký svět kdy viděl!
Odhalil mnohé. Díky němu a serveru WikiLeaks třeba vyšlo najevo, že Američané v Iráku skrývali informace o zabitých civilistech a novinářích. Konkrétně za šest let od spojenecké invaze do Meziříčí zahynulo plus mínus 66 tisíc neozbrojených civilistů.
Soudkyně motivovaná povýšením?
Zatímco se čeká na rozsudek nad Manningem, na americkou vládu se z mnoha stran snáší kritika.
Podle Amnesty International (AI) určuje Bílý dům v boji za národní bezpečnost špatné priority.
Analytička a šéfka oddělení AI pro mezinárodní právo a politiku, Widney Brownová, upozorňuje, že zatímco Manningovi hrozí více než sto let vězení, přičemž souzený věří, že udělal správnou věc, jiní vysoce postavení američtí činitelé se nemusejí obávat ani vyšetřování jejich osoby, ačkoli proti nim existují důkazy o protizákonné jednání - třeba mučení.
Americká sekce Reportérů bez hranic varuje, že obvinění Manninga je varováním všem whistleblowerům a že ohrožuje práci všech investigativních novinářů, zastrašuje je. Zvláště pak ty, kdo informují o národní bezpečnosti
Julian Assange, zakladatel WikiLeaks, který se už více než rok ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, tvrdí, že proces s Manningem je neférový a je příkladem národního bezpečnostního extremismu americké vlády. Jde prý o nebezpečný precedens.
Australan připomíná Obamovi, že ještě jako kandidát na prezidenta oslavoval whistleblowing jako akt vlastenectví a odvahy. Jeho někdejší výroky teď vzbuzují posměch. Činy, z nichž soud obviňuje Manninga, jsou podle Assangeho bezpochyby hrdinské.
Někteří kritici procesu považují soudkyni Denisu Lindovou za zaujatou. Proč? Během procesu s Manningem, největším soudním líčení s whistleblowerem v historii USA, dostala totiž Lindová nabídku na povýšení. K vyššímu vojenskému odvolacímu soudu.
Připomíná to špionážní proces s Danielem Ellsbergem na začátku 70. let minulého století, který zveřejnil tajnou studii o válce ve Vietnamu tzv. Pentagon Papers. Během procesu nabídl jeden spolupracovník tehdejšího prezidenta Richarda Nixona příslušnému soudci post šéfa FBI.
Právní experti předpokládají, že Manning se proti očekávanému rozsudku odvolá, přičemž by se mohlo paradoxně stát, že o něm bude znovu rozhodovat táž soudkyně. Mezitím povýšená. Nebo některý z jejích budoucích kolegů.
Novináři. Chraň se, kdo můžeš!
Zatímco většině novinářů na starém kontinentě je zatím, jak vidno z médií, tlak Bílého domu na whistleblowery v podstatě lhostejný a někteří v něm dokonce nevidí nic špatného, část amerických žurnalistů je situací velmi znepokojena.
Ukázalo se to jasně na každoročním setkání investigativních reportérů a redaktorů (IRE) v červnu v San Antoniu v Texasu. Na pravidelnou pětidenní sešlost jich dorazilo asi 1200.
Jedno téma ovládlo jak diskusní panely, tak rozhovory na chodbách konferenčního centra. Bylo to "Obama's war on leaks", tedy Obamova válka proti únikům informací, jak se jmenovala jedna s diskusí.
A ještě přesněji: Vyhlášení války americké vlády proti únikům informací z bezpečnostních úřadů. A proti novinářům, kteří tyto tajnosti zveřejňují.
Řada účastníků konference IRE, mezi nimi třeba Leonard Downie jr., bývalý šéfredaktor listu Washington Post, zastává názor, že od časů Nixona nešla ještě žádná vláda tak agresivně proti investigativním žurnalistům jako ta dnešní.
"Obamova vláda podezřívá novináře, že jsou komplici špionážních aktů, jen proto, že dělají svou práci," prohlásil Downie jr.. Příkladů z nedávné minulosti je celá řada.
"Celá naše společnost je na rozcestí," řekl šéf zpravodajství agentury AP Michael Oreskes. "Kriminalizace novinářů je extrémně nebezpečná." V digitálním věku je podle něj třeba nových pravidel na ochranu reportérů a jejich zdrojů. Do té doby: "Chraň se, kdo můžeš."
Hledat spásu u Putina je parodie. Ale...
Útěk Snowdena ze Spojených států přes Hongkong do Moskvy má všechny prvky špionážního thrilleru. Ale ne takového, na jaký jsme byli dosud zvyklí.
Příběh zběhlého technika NSA se odvíjí dnes a vše je trochu jiné než třeba za studené války v minulém století. Špion, jak se mu říká, není žádný dobrodruh či dvojitý agent. A nenechává si, pokud je známo, za svou "zradu" od nikoho platit.
Neutekl k Číňanům a Rusům proto, že snad sympatizuje s komunistickými idejemi, že je fanouškem ruského prezidenta Vladimíra Putina a že doufá, že u něj bude mít lepší život. V USA práskl do bot proto, že tam nechce jít do vězení. Že by v něm skončil, a na hodně dlouho, není pochyb.
Pokud je dále známo, neposkytl tajné dokumenty ve svém laptopu ani Pekingu, ani Moskvě. I když není vyloučeno, že si jejich tajné služby jeho pevný disk zkopírovaly.
Snowdenova kauza ukazuje, jak se vztahy mezi USA, Ruskem a Čínou za uplynulá desetiletí změnily. Peking ani Moskva nevítaly prchajícího Američana s otevřenou náručí. Zdálo se, že je jim to v jistém směru dokonce nepříjemné.
Ani Číňané, ani Rusové nechtějí vážněji ohrozit spolupráci, byť selektivní, a soužití, které mezi námi a Washingtonem existují. Na straně druhé se jim však Snowden hodí do krámu. V jeho osobě tiše a současně celkem účinně pokořují dnes jedinou skutečnou velmoc na planetě. Navíc zemí, která zůstává přes všechny mínusy synonymem liberální demokracie.
Rovněž si rozšiřují hrací plochu v nekonečném klání mezi nimi a Spojenými státy, jež už nejsou tak silné jako kdysi. Snowden se v této hře stal užitečnou figurkou.
Je ironií, že Snowden se prozatím vrhl do náruče Kremlu, který si ve sledování a kontrole svých občanů s Američany nijak nezadá. Třeba v cenzuře, propagandě nebo represích je Rusko skvělým profesionálem, jenž je v tak dobré formě, že nad svými kritiky může se zíváním mávnout rukou.
Co ale Snowdenovi zbývá? Musí hledat zemi, která ho před pronásledovateli z jeho bývalé vlasti dokáže nejlépe ochránit. A tou Rusko bezpochyby je. V Latinské Americe, kam původně zamýšlel odjet, alespoň to tak prezentoval, by nejspíše poměrně rychle zjistil, jak snadnou jsou tam takoví "Snowdenové" lovnou zvěří.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.