Schůze na Barbadosu
Krize ve Venezuele zůstala i po jednáních nevyřešena

Další kolo rozhovorů mezi představiteli vlády autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a zástupci lídra venezuelské opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa ve středu na Barbadosu skončilo, aniž byla oznámena dohoda o řešení politické krize v zemi. Uvedla to agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil naději, že rozhovory povedou k normalizaci situace v této jihoamerické zemi. Opoziční zdroj, který si nepřál být jmenován, podle Reuters uvedl, že obě strany by se mohly opět setkat v pondělí na Barbadosu.

Toto kolo rozhovorů na Barbadosu skončilo, oznámil na twitteru venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez, který stál v čele venezuelské vládní delegace. Jednání popsal jako "úspěšnou výměnu podporovanou vládou Norska", které rozhovory zprostředkovalo.

Zástupci venezuelské vládní Socialistické strany se na Barbadosu setkali s odpůrci prezidenta Madura v rámci rozhovorů, které mají ukončit patovou situaci, která ve Venezuele vznikla po loňském sporném Madurově znovuzvolení.

Venezuelská opozice a vláda Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vedly v předchozích letech už vícero jednání, v nichž se opozice snažila Madura přimět, aby v zemi obnovil demokracii. Všechny rozhovory ale zatím ztroskotaly.

Opozice kolem Guaidóa, kterého přes 50 zemí světa uznává jako legitimní hlavu státu, se má k rozhovorům vyjádřit během čtvrtka. Norské ministerstvo zahraničí je odmítlo komentovat.

V posledních dnech se objevily spekulace, že venezuelská opozice usiluje o to, aby se do devíti měsíců uskutečnily prezidentské volby a aby Maduro v době jejich konání nebyl u moci.

Venezuelský viceprezident Diosdado Cabello ale v noci na čtvrtek odmítl, že by se prezidentské volby chystaly. "Žádné prezidentské volby tu nebudou; zdejší prezident se jmenuje Nicolás Maduro," prohlásil Cabello.

Část venezuelské opozice rozhovory kritizuje. Podle ní jimi Maduro jen hraje o čas. Poprvé jednaly vláda s opozicí už v roce 2014 během protivládních protestů, které Madurův režim tvrdě potlačil a při nichž za tři měsíce zemřelo 43 lidí. Z jednání tehdy vytěžil Maduro - protesty v ulicích skončily a opozice se rozštěpila kvůli odlišným představám o řešení krize.

Loni v květnu se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které velká část opozice bojkotovala, protože je považovala za nedemokratické. Několik opozičních lídrů v nich kandidovat ani nesmělo.

V posledních měsících vedla venezuelská opozice tajná jednání s několika představiteli Madurova režimu. Veřejně se dialog snaží zprostředkovat mimo jiné takzvaná kontaktní skupina (EU a některé latinskoamerické země), Kanada či Norsko.

K situaci se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin, když vyjádřil naději, že rozhovory zprostředkované Norskem povedou k normalizaci situace v zemi a ukončí politický chaos.

Rusko, podobně jako Čína a Kuba, patří mezi věrné spojence Madura. Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury Interfax odmítlo, že by ve Venezuele působili ruští vojáci. Jsou tam podle něj jen odborníci, kteří jednají v souladu se zákony obou zemí.

Venezuelané trpí už několik let nedostatkem potravin a léků, stále častější jsou výpadky elektřiny provázené i přerušováním dodávek vody. Přes čtyři miliony Venezuelanů za poslední roky ze země utekly, částečně před represemi a částečně kvůli ekonomické krizi.