Kalifornie je jedním z třiatřiceti států USA, v nichž existuje trest smrti. Už šest let tam ale nikoho nepopravili. Po dnešku by to mohlo být napořád - anebo do dalšího lidového hlasování. Vedle volby prezidenta a do kongresu totiž Kaliforňané hlasují o dalším tuctu věcí, mezi jiným o zvýšení daní a zrušení trestu smrti.
Příslušnou iniciativu podepsalo zhruba 800 tisíc kalifornských voličů, což je o 300 tisíc více, než kolik je třeba k vypsání referenda. Kalifornský Nejvyšší soud sice roku 1972 označil trest smrti za protiústavní, ale Kaliforňané ho opět zavedli pomocí referenda.
A nejen to. V roce 1978 se podle jejich vůle (71 procent) rozšířil počet zločinů, které lze potrestat popravou. V letech 1992 až 2005 však rukou kata skončilo "jen" čtrnáct vrahů.
Posledním z nich byl sedmašedesátiletý muž, který ještě z cely organizoval vraždění nepohodlných svědků. Nejčerstvější ortel smrti vynesl jeden kalifornský soud letos v září nad mužem, který sprovodil ze světa pět lidí. Vykonání rozsudku ale soud odložil až na prosinec. O dalším bytí či nebytí odsouzeného vraha tak rozhodnou občané v dnešním referendu.
V proslulé věznici San Quentin je 725 adeptů na nejvyšší trest, z toho devatenáct žen. Pokud teď Kaliforňané odhlasují jeho zrušení, změní se jim trest na doživotí a budou převedeni do běžného vězeňského režimu. To také znamená chodit denně do práce.
Peníze, které by si vydělali, by šly jako odškodnění na konto jejich obětí nebo pozůstalých.
V první řadě peníze
Možnost zkrácení trestu pro vrahy existuje pouze v případě, pokud byli v době spáchání činu nezletilí. Podle zákona, který nedávno podepsal guvernér, lze požádat o předčasné propuštění až po odpykání pětadvaceti let za mřížemi.
Iniciátorům referenda nejde o etické nebo morální argumenty. S trestem smrti dokonce principiálně souhlasí. Jde jim především o peníze. Náklady na popravy jsou podle nich nepřiměřeně vysoké. Vypočítali, že třináct poprav v letech 1978 až 2006 stálo Kalifornii čtyři miliardy dolarů, to znamená zhruba 300 tisíc dolarů na jednu popravu. Odsouzení na ni čekají v cele smrti v průměru šestnáct let.
Argumenty iniciátorů referenda potvrzuje odborná studie, podle níž by zrušením trestu smrti Kalifornie v následujících třech dekádách ušetřila zhruba sedm miliard dolarů. Jde o náklady na soudy, advokáty, dozorce a placení relativního komfortu kandidátů smrti. Ti nepracují, jsou umístěni v celách sami, mají mimo jiné televizor a můžou každý den přijímat návštěvy.
Zrušení trestu smrti, který se v Kalifornii vykonával v plynové komoře a injekcí, podporují hlavně bývalí soudci, prokurátoři, někdejší šéfka trestnice San Quentin, členové Demokratické strany a guvernér Jerry Brown.
Zastánci poprav se rekrutují z řad pozůstalých po zločinech, aktivních prokurátorů, členů Republikánské strany a Sdružení šerifů. Poukazují na to, že v Kalifornii se neposílá na popravu "lehkovážně", ale jen v případech velmi brutálních vražd. Část zastánců trestu smrti doporučuje výrazně zkrátit cestu ze soudní místnosti na popraviště. V počáteční fázi by to sice vyžadovalo vyšší náklady na soudce, prokurátory i obhájce, ale to by se bohatě vrátilo odpadnutím další péče o vězně.
Je s podivem, že zachování trestu smrti podporuje i většina těch, kteří sedí za mřížemi v traktu smrti v San Quentinu. Jako odsouzencům na smrt se jim totiž nabízejí právní možnosti, jak dokázat svou (případnou) nevinu. Jako odsouzencům na doživotí by se jim cesty k soudům uzavřely.