Někteří ho nazývají vrahem, jiní ho mají za naivního idealistu, který chtěl ozbrojenou revolucí odstranit bídu třetího světa. I když kromě vítězství na Kubě všechny jeho revoluční pokusy ztroskotaly (ten poslední v Bolívii ho 9. října 1967 stál život), zůstává pro miliony lidí Ernesto Che Guevara hrdinou a symbolem revolty a boje proti kapitalismu.
Kromě předčasné smrti, v 39 letech, přispěla ke zrození legendy jménem Che Guevara, i bouřlivá šedesátá léta. Studenty v Mexiku či Francii a květinovou mládež v USA protestující proti válce ve Vietnamu a proti establishmentu fascinoval tento revolucionář v khaki uniformě a baretu rozhodností, odvahou a nezdolnou vůlí (zocelenou i jeho celoživotním bojem s astmatem).
Kdyby však tento argentinský lékař nezahynul mlád a v boji za ideál sociálně spravedlivé společnosti, asi by si dodnes tolik lidí netisklo jeho vousatou tvář na tričko, ani by si ji netetovalo na různé části těla.
Popularitu mezi mládeží získal tento milovník francouzské literatury i umíněností, s jakou odmítal jakákoli privilegia vyplývající z jeho vládních funkcí. Jako vojenský velitel vyžadoval přísnou disciplínu, kterou ale uplatňoval i vůči sobě samému. Příkladem šel též v době míru, kdy v rámci svého konceptu "dobrovolné práce" sklízel na poli cukrovou třtinu či pomáhal v továrnách. Na zrodu mýtu Che Guevara se v neposlední řadě podílely i fotografie s jeho věčně usměvavou tváří či s pohledem upřeným do budoucna na slavném snímku od Alberta Kordy.
Guevarův sen o sociální spravedlnosti s ním dodnes sní i miliony lidí v Latinské Americe, kde asi 40 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. Domorodí Latinoameričané také vidí svého hrdinu pod úplně jiným úhlem pohledu, vzhledem k historické zkušenosti.
"Opustíme-li hodnotový systém Evropy, mnohé z latinskoamerických reálií se nám budou - i při své dramatičnosti - zdát méně dramatickými," píše například v doslovu ke Guevarově 
biografii Compaňero: Život a smrt Che Guevary profesor Ivo Barteček.
Pro mnohé obyvatele kontinentu, který když před dvěma sty lety vybojoval nezávislost na Evropě, hned spadl pod hegemonii USA, zněl ještě před pár lety pochopitelně Guevarův názor, že "moc v Jižní Americe se získává zbraní, nebo se nezíská vůbec".
S touto teorií však tvrdohlavý revolucionář v 60. letech narazil na politiku Sovětského svazu, který mu býval vzorem. Oproti tehdejší sovětské linii šíření socialismu, která se oficiálně tvářila jako "mírová", Che Guevara otevřeně prosazoval jako jedinou možnou formu změny režimu partyzánskou válku. "Vůdcové levice v Latinské Americe se chovají jako zbabělci, neodcházejí do hor, aby zahájili boj proti svým zkorumpovaným vládám," tvrdil radikální Che, jehož netrpělivost přispěla zřejmě i k jeho odchodu z Kuby.
Sovětský svaz Che Guevaru zklamal také v takzvané karibské krizi na podzim 1962, kdy se svět ocitl na samém pokraji jaderné války. Moskva tehdy v Guevarových očích kapitulovala, když z Kuby stáhla své rakety za slib od USA, že tyto nezaútočí na Kubu a odstraní své rakety z Turecka.
Se Sověty se Che začal v té době rozcházet i v ekonomických otázkách, když jako ministr hospodářství prosazoval co největší soběstačnost země a masivní industrializaci. Odmítal ale jakékoli tržní, pro něj kapitalistické mechanismy, a spoléhal na zformování "nezištného občana připraveného vydat vše pro kolektiv".
Se svými utopistickými vizemi byl v ekonomice postupně odstaven sovětskými poradci a Moskva na Kubě prosadila, pro ni výhodnou orientaci na monokulturní produkci cukru.
Zatímco v 60. letech byl Che Guevara symbolem neohroženého bojovníka za lepší zítřky a jeho plakáty visely na rebelujících univerzitních kolejích, v roce 30. výročí jeho smrti (kdy byly objeveny jeho ostatky) zneužil jeho popularity reklamní průmysl.
Guevarova charismatická tvář prodávala švýcarské hodiny Swatch, lyže značky Fischer, kávu s rumovou příchutí v Helsinkách či pivo v Anglii. Z toho by asketický revolucionář radost jistě neměl, ale možná by ho potěšila univerzita v Buenos Aires, která v roce 1997 zřídila katedru guevarismu.
Na fotografii: (1) Obraz Ce Guevary v bolivijském La Paz, 4. říjen 2007; (2) Che Guevara jako kubánský revolucionář, 1963
FOTO: (1) Reuters, (2) archiv
