Čeho nedosáhly blokády a vláda půl roku jen slibovala, zařídily hurikány za týden: Komunisti chvatně rozdělují půdu, aby Kubánci hospodařili sami. Stát je po řádění živlů neuživí, bojí se jeho vedení. Jen tropický cyklón Ike způsobil ostrovu škody za asi pět miliard dolarů. Kubánci se nadšeně chápou šance.
Před kancelářemi ministerstva zemědělství od středy stojí fronty Kubánců žhavých do hospodaření. Přicházejí od začátku týdne, kdy vláda vyhlásila, že začne bezodkladně přijímat žádosti o přidělení ladem ležící země.
Jsou mezi nimi ti, jež znárodnění v roce 1959 nepřipravilo o malá políčka či zahrádky, ale i takoví, kteří neměli nikdy nic společného ani s malým záhonem. „Snad mi řeknou, co mám kde sít," vyjádřil svou naději pro agenturu AP Yanisey Rodriguez, dosud antropolog.
Postaví hurikány rolníky na nohy?
„Je to to nejlepší, co vláda mohla udělat," libuje si bývalý policista Juan Corales (60), který se už dříve staral o maličký díl země, ale teď chce chovat vepře, kozy a slepice.
„Země je spousta, i lidí ochotných pracovat, jenže dosud se to celá léta kvůli vší té byrokracii nemohlo," stěžuje si.
Drobný rolník Rogelio Andino hodlá využít příležitost a podstatně rozšířit polnosti i spektrum hospodářských prací. „Je to šance pro každého, pro celý stát," je pln nadšení. „Bez toho se nepostavíme na nohy," dodává Normelvis Mirandová, která dosud měla jediný záhonek v zahradní kolonii.
Hurikány donutily vládu plnit sliby
Plán reformy skomírajícího zemědělství vyhlásil režim Raúla Castra, bratra nemocného vůdce permanentní revoluce Fidela, už v únoru. Vláda jej schválila v červenci. Ale dosud se dělo jen málo.
Na přelomu srpna a září Kubu zasáhly tropické bouře a hurikány, z nich Gustav nebývalou silou. Zničily úrodu, způstošily obydlí a hospodářská zařízení rolníků. Obchody s potravinami, jež byly už tak na lístky, zejí prázdnotou. Nejsou fazole, banány, rýže, mouka... nic.
Nad ostrovem visí hrozba hladomoru.
Komunistickému režimu zjevně začíná poprvé od revoluce naplno docházet, že sám si neporadí. „Teď jde o to, aby se produkovalo. Není důležité, kdo to bude dělat," vysvětluje Gilberto Zayas, úředník z ministerstva zemědělství, který přijímá žádosti o půdu v jedné z havanských čtvrtí.
V zemi, kde donedávna bylo důležité, aby všechno dělali komunisti, a nikdo jiný nedělal nic, jsou úředníkova slova vskutku odvážná.
Zatím jen do pronájmu
Každý Kubánec se může ucházet o maximálně dvacetiletý pronájem 13 hektarů státní půdy. Má-li už zkušenosti s malorolničením, může žádat 40 hektarů.
Stát slíbil základní nářadí, osivo a hnojiva. Zákon zaručuje, že zemědělci budou moci prodávat na volném trhu. Lze očekávat, že největším zákazníkem se stane sám zbídačený stát.
Na Kubě leží víc než polovina úrodné půdy ladem (55 procent), Kuba ale skoro veškerou svou obživu dováží (85 procent). Loni nakoupila potraviny za 1,6 miliardy dolarů.
Foto: Reuters, AP a Profimedia
