Čínský model
Kuba: komunismus s kapitalistickou tváří

Kubánská vláda udělala chtě nechtě další krok k nenáviděnému kapitalismu. Kvůli špatné ekonomické situaci byla nucena reformovat ústavu, jež oficiálně znovu uzná volný trh a soukromé vlastnictví, které zakázal Fidel Castro v roce 1959. Vůdčí úloha strany a centrální plánování hospodářství však zůstanou nadále nedotknutelné.

Kubánský komunisticko-kapitalistický hybrid začíná dostávat pevnější obrysy díky vládní reformě ústavy, jejíž přijetí mají definitivně stvrdit občané karibského státu v referendu, které se bude konat koncem roku.

V dubnu zvolený kubánský prezident Miguel Díaz-Canel tak pokračuje v reformách, jež nastartoval jeho předchůdce Raúl Castro po roce 2008, kdy převzal moc od svého bratra Fidela. Jeho vláda umožnila drobné podnikání, čehož od té doby využilo na šest set tisíc Kubánců, tedy více než desetina práceschopného obyvatelstva. Poprvé od kubánské revoluce se navíc oficiálně vrací pojem soukromého vlastnictví také do ústavy, jež do nynějška zakazovala inkasovat "příjmy pocházející z vykořisťování jiných osob".

Současné politbyro totiž došlo k závěru, že ústava z roku 1976 neodráží překotné změny, k nimž poslední dobou v zemi dochází. Proto se rozhodlo modernizovat "zkušenosti získané v letech revoluce" a přiblížit je realitě na základě "nových směrů vytyčených komunistickou stranou", jak hlásá stranický deník Granma.

Regulovaná svoboda trhu

Kubánská vláda se tím nepokrytě hlásí k čínskému modelu se státními podniky a centralizovanou ekonomikou kombinovanou s volným trhem. Mnozí Kubánci si mnou ruce. Nová "kapitalistická" opatření jim otvírají netušené možnosti, přestože "svobodný" trh bude v karibských podmínkách stále podléhat státní regulaci. Kubánští komunisté zažívají poněkud schizofrenní stav. Chtějí zachovat věrnost revoluci, zároveň je jim ale jasné, že reformy jsou nezbytné, aby zemi dostali z ekonomických potíží, jež se poslední dobou stále více prohlubují mimo jiné kvůli nepříznivé mezinárodní situaci. Kuba už nemůže počítat s podporou spřízněné Venezuely, která se sama topí v dluzích, a Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa k moci zpřísnily vůči karibskému státu ekonomické embargo. Zemi navíc v poslední době zasáhly četné živelní pohromy, které snížily příjmy z turistického ruchu.

Vláda se ovšem na druhou stranu obává, že by se reformy mohly vymknout kontrole a způsobit "nepřijatelnou nerovnost mezi obyvateli". Výdělky soukromých podnikatelů totiž mnohdy výrazně převyšují mizivé příjmy pracovníků ve veřejném sektoru. Stát proto bude nad svobodou trhu nadále držet ochrannou ruku. Každý zájemce o podnikání bude moci žádat o vydání licence pouze pro jeden druh podnikání, což má zabránit hrabivcům v kumulování bohatství. Úřady navíc zpřísní podmínky pro vydávání povolení k podnikání, aby mohly lépe kontrolovat poskytované služby, zabránit používání nelegálně získaných surovin a účinněji bojovat proti šedé ekonomice.

Dvakrát a dost

Reformovaná ústava počítá i s výraznými změnami týkajícími se nejvyšších státních úřadů. Nově zavede funkci prezidenta, viceprezidenta a premiéra, které doposud splývaly. Kuba zná od revoluce pouze pozici předsedy státní rady, který zároveň šéfuje radě ministrů volených národním shromážděním.

Tento post zatím vykonávali pouze tři lidé - Fidel Castro, jeho bratr Raúl a dosavadní kubánský lídr Miguel Díaz-Canel. Ten se po schválení nové ústavy stane "pouhým" prezidentem, a úřad bude navíc moci vykonávat jen dvě po sobě jdoucí pětiletá funkční období. Toto opatření má zamezit vytváření kultu osobnosti, jaký panoval v případě Fidela Castra, jenž vládl zemi skoro půlstoletí. V tomto ohledu jde Kuba naopak proti čínskému modelu, jenž nedávno umožnil hlavě státu vykonávat funkci prezidenta neomezeně dlouho. Podle předpokladu se kubánským viceprezidentem stane současný prezidentův zástupce Salvador Valdés. Kdo se ujme pozice premiéra a jakým způsobem bude volen, zatím není jasné.

Úřady však znovu důrazně zopakovaly, že v zemi bude v každém případě nadále platit politické zřízení sovětského střihu, zavedené po revoluci v roce 1959.

Už žádnou diskriminaci

Donedávna stěží představitelné změny mají nastat i v kubánské společenské sféře. Nová ústava má zaručit svobodu vyznání a zakáže diskriminaci na základě pohlaví, sexuální orientace, etnického původu či fyzického postižení.

Reformovaná konstituce doslova uvádí, že "práva jednotlivých osob budou limitována pouze právy ostatních občanů, kolektivní bezpečností, všeobecným blahobytem, dodržováním veřejného pořádku, ústavou a zákony".

"Když to srovnáme s Kubou sedmdesátých let, kdy byli homosexuálové vyhazováni z práce a univerzit, nastane úplně jiná realita," okomentoval to ústavní právník José Antonio Fernández, podle něhož by neměl být problém, aby země v budoucnu dokonce legalizovala sňatky lidí stejného pohlaví, jejich právo na adopci dětí či asistovanou reprodukci. To ostatně naznačila před několika týdny ve svém prohlášení i poslankyně Mariela Castrová, dcera exprezidenta Raúla Castra, která vede Národní centrum sexuálního zdraví a zasazuje se o práva leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob.

"Díky nové ústavě o tom bude moci rozhodnout lid. Pokud ho připravíme a dostatečně informujeme, budeme moci přijmout nejrevolučnější a nejspravedlivější rozhodnutí, jež bude skutečně zahrnovat práva všech lidí," zdůraznila.