Kuba dnes slaví státní svátek a zároveň uplynul rok od doby, kdy nemocný vůdce naposled vystoupil před davy Kubánců.
Ani rok od operace zažívacího traktu není jasné, zda se osmdesátiletý Fidel Castro ještě někdy vrátí k výkonu moci, kterou dočasně předal mladšímu bratru Raúlovi.
Během čtvrtečních oslav, které se konají v Camagüey na jihovýchodě ostrova, přednesl tradiční projev ministr obrany a "dvojka" režimu Raúl Castro (76). Málokdo na Kubě očekával, že by po roce uviděl na vlastní oči Fidela.
Loni v noci na 27. července, když během dne přednesl dva plamenné projevy, musel být stárnoucí vůdce převezen z Holguínu do Havany, kde byl operován na krvácení ve střevech.
Šlo o první ze série lékařských zákroků, během nichž se Castro, jak sám později přiznal, ocitl na pokraji života a smrti.
O svých zdravotních potížích informoval Fidel veřejnost 31. července, kdy v prohlášení čteném v televizi oznámil, že "dočasně" předává pravomoci svému bratru Raúlovi.
Stalo se to poprvé od roku 1959, kdy se Castro po revoluci na Kubě dostal k moci.
Během posledních dvanácti měsíců neprošel režim žádnou zásadní změnou. Fidel Castro, který 13. srpna oslaví 81. narozeniny, dál tráví většinu času v nemocničním pokoji a snaží se zotavit.
Čas od času se vyjádří prostřednictvím článků či krátkých projevů v médiích - většinou k mezinárodnímu dění, přičemž nejčastěji je terčem jeho kritik a bonmotů stejně jako před onemocněním americký prezident George Bush.
Kubánci, kteří jsou z větší části na straně Fidela, si pomalu zvykají na novou situaci. Od Raúla Castra, který je považován za většího pragmatika, nicméně očekávají, že vyřeší jejich každodenní starosti, jako jsou problémy s bydlením, zásobováním a infrastrukturou.
Raúl Castro, který půl století řídil bezpečnost a kubánské vojenské operace v zahraničí, učinil krédem své dočasné vlády "kontinuitu". Snažil se zahájit jednání s USA, což však Bílý dům, který jej považuje za "Fidela light", odmítl.
I na letošních oslavách Raúl Castro adresoval podle agentury AFP do Spojených států poselství "komukoliv, kdo bude v prezidentských volbách zvolen". Pokud se tak nestane, je prý Kuba "připravena pokračovat v konfrontační politice dalších padesát let, pokud bude třeba".
V dubnu se Kuba dohodla se Španělskem na normalizaci vztahů a snaze vylepšit vztahy ostrova s EU i přes letitou rozepři kolem lidských práv.
Co se týče kubánských disidentů, situace se příliš nezměnila a nijak zvlášť neubylo politických vězňů v kubánských věznicích; jejich počet se odhaduje nejméně na 250.
Kubánské hospodářství dál slábne, i když se může spoléhat na dodávku ropy od svých venezuelských spojenců. Například sektor turistiky doplácí na nepoměr mezi cenou a kvalitou služeb.
I přes jistou nehybnost režim během posledních dvanácti měsíců splnil svůj cíl, kterým je kontinuita, poznamenává AFP.
Příští rok v dubnu by se ale měly uskutečnit v jedné z posledních bašt komunismu volby, po nichž by mělo být jasné, který z bratrů Castrových, či zda někdo úplně jiný bude ostrovu vládnout. A také to, zda začne nová etapa v dějinách Kuby.
O světě jihoamerických revolucionářů viz TÝDEN 28/06, o Fidelu Castrovi viz více TÝDEN 32/06.
Na snímcích: (1) Fidel Castro mezi studenty na oslavách pokusu o dobytí kasáren Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, což je kubánský státní svátek. Záběr je z Pedermales v provincii Holguín z 26. července 2006; (2) Fidel Castro při projevu v Pedermales, 26. července 2006; (3) Stará Havana, promenáda Malecon, květen 2007.
Foto: AP
