Jdou jinudy
Kubánci se už nesnaží do USA doplout. Volí drsnou cestu džunglí

Pašeráci vyzbrojení noži a mačetami vedou Mayru Reyesovou a dalších 14 Kubánců čvachtajícími bažinami a řekami. Skupina trpí nálety hord moskytů, když se vleče pralesem Dariénu na pomezí mezi Panamou a Kolumbií. Je to jediný úsek na spojnici mezi americkým severem a jihem, který vzdoruje stavitelům silnic.

Po třídenním pochodu skupina nakonec dosahuje úpatí strmé, houštím zarostlé hory. Tam se panamský doprovod oddělí a Kubáncům řekne, že kupředu musejí sami.

"Myslela jsem, že dostanu infarkt," vzpomíná 32letá kadeřnice z Havany. "Průvodci udělali jen to, že nás zavedli k hoře, kde jsme museli čekat, až padne noc."

Na tuhle náročnou novou trasu do Spojených států se stejně jako Reyesová vydávají stovky Kubánců - překonávají přitom 135 kilometrů žhoucí tropické džungle, která dělí Kolumbii a Panamu. Pochodují přes hory, propasti, bahnitým terénem, kde je přepadá strach z jedovatých plazů, jaguárů, divokých prasat, povstalců i obchodníků s drogami. A po tom všem je ještě čeká dalších 2700 kilometrů přes šest zemí až do Spojených států.

Panamské imigrační úřady za první polovinu letošního roku zadržely v blízkosti hranice s Kolumbií už na 800 Kubánců, zatímco za celý loňský rok jich bylo 400. "V jediném týdnu jsme zadrželi až 90 lidí," říká ředitel panamské pohraniční služby Frank Abrego.

Přes Ekvádor kvůli vízům

Tisíce Kubánců se po dlouhá desetiletí snažily dosáhnout amerických břehů hlavně po moři. K překonání 150kilometrové Floridské úžiny mezi karibským ostrovem a USA používaly prosté vory, tato cesta ale hrozila smrtí, navíc americká pobřežní stráž mnohé uprchlíky zastavila ještě předtím, než dosáhli Floridy. Většina z Kubánců, kteří na pevnou zemi vstoupí, v USA může zůstat, ale ti, kteří jsou zastaveni na moři, jsou obvykle vraceni do vlasti. A podle oficiálních amerických údajů bylo na moři zadrženo jen letos už přes tisíc Kubánců.

Takže Kubánci hledají cesty po zemi. Téměř 90 procent kubánských imigrantů, kteří pronikli do USA, se tam dostalo pozemní cestou, většinou přes Mexiko, uvádí americký celní a pohraniční úřad.

Trasa přes dariénský prales je nyní frekventovanější, jelikož Kubánci teď častěji využívají k zahájení pouti do USA jihoamerický Ekvádor. Prezident Rafael Correa totiž v roce 2008 zrušil vízovou povinnost pro Kubánce.

"Jet do Ekvádoru je teď nejsnadnější způsob, jak odjet z Kuby," vysvětluje Andy Gomez, odborník na americko-kubánské vztahy při Miamské univerzitě. "Pro většinu je Ekvádor zastávkou, ale musejí mít peníze, aby se dostali do cílové země, tedy USA," upozorňuje Gomez.

Podle ekvádorských oficiálních statistik od roku 2007 až do letošního února legálně vstoupilo do andské země 106 371 Kubánců a 97 923 jich také legálně ze země odjelo. Není známo, co se stalo se zbývajícími 8448.

(Téměř) neproniknutelný Darién

V Ekvádoru mnozí Kubánci pracují, aby si našetřili na zaplacení pašerákům, kteří je mají odvézt do Mexika na hranici s USA. Tuto cestu sdílejí s mnoha migranty ze Střední Ameriky, kteří procházejí územím ovládaným obchodníky s drogami a často čelí vydírání a únosům.

Jen málo jich překoná Darién, jednu z nejdeštivějších oblastí na světě. Při tamních stezkách a řekách žije jen několik tisíc indiánů, prales je tak hustý, půda tak bažinatá nebo naopak hornatá, že těch pár pokusů o přejetí autem nebo na motocyklu trvá týdny nebo i měsíce.
Už nejméně pět let dariénský pás používají pašeráci lidí, obvykle migrantů z Asie a Afriky, kteří sem na lodi připlují z Brazílie, vysvětluje panamský ministr bezpečnosti José Muliňo. Ale jejich počet klesá, od začátku roku bylo v oblasti zadrženo pouze 97 nekubánských migrantů.

Mildred Moralesová, 34letá zdravotní sestra z Havany, která šla se skupinou Reyesové, zaplatila 300 dolarů jen za převedení přes hranici do Panamy. Za předchozí tři dny od odchodu z Ekvádoru utratila už tisíc dolarů. "Od chvíle, co opustíte Ekvádor, musíte platit lidem, policii i imigračním úředníkům v Ekvádoru i v Kolumbii," vypočítává. "Není to levné."

Po slezení hory skupina pochodovala ještě šest hodin k řece. Tam už je zadržely panamské úřady a člunem je osm hodin vezly do města Yaviza, kde v Panamě končí panamerická dálnice. A odtamtud jsou převezeni autem do zadržovacího útulku ve městě Metetí. Tam Kubánci zůstávají několik dní, dokud jim imigrační úřad nedá několikadenní povolení k dočasnému pobytu. Všichni ve skupině si ošetřují desítky moskytích bodnutí a všichni také přemýšlejí o další cestě na sever.