Kubánští disidenti bojkotovali středeční schůzku na španělském velvyslanectví v Havaně. Španělské velvyslanectví na karibském ostrově pozvalo "všechny" kubánské disidenty na setkání s ředitelem iberoamerického odboru při španělském ministerstvu zahraničí Javierem Sandomingem. Většina pozvaných odmítla přijít, protože je rozhořčilo, že se s nimi nesešel ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos osobně, a také kvůli způsobu, jakým vedl jednání s představiteli kubánského režimu.
Již dříve španělští stoupenci změn na Kubě upozornili, že pokud se Moratinos s nimi nesejde, fakticky to bude znamenat, že přistoupil na "pravidla stanovená vládou Fidela Castra, jež porušuje lidská práva".
Setkání bojkotovalo například hnutí Dámy v bílém, které sdružuje manželky, matky a přítelkyně politických vězňů na Kubě. "Nepůjdeme tam, protože si myslíme, že španělská vláda se otočila zády k utlačované části občanské společnosti na Kubě," vysvětlila mluvčí hnutí.
Pozvání nakonec přijali pouze dva - šéf sociálně demokratického Pokrokového oblouku Manuel Cuesta Morúa a předseda umírněné Kubánské změny Eloy Gutiérrez Menoyo. Zastupitelský úřad vyslovil nad rozhodnutím kubánských opozičních hnutí nezúčastnit se schůzky politování. Nicméně zdůraznil, že je stále připraven vést s nimi otevřený dialog.
Na schůzce se hovořilo o tématech jednání španělské delegace s kubánskými oficiálními představiteli včetně lidských práv. Sandomingo prý nicméně podrobnosti neuvedl. Šéf kubánské diplomacie Felipe Pérez Roque však v úterý prohlásil, že "vězni nejsou součástí této agendy", tedy záležitosti lidských práv.
Castrův režim disidenty označuje za žoldáky financované Spojenými státy, kteří se snaží podkopat základy současného zřízení v zemi. Na Kubě prý není nikdo, kdo "by byl vězněn za odlišné názory", tvrdil Pérez Roque.
Dialog mezi Kubou a Španělskem
Zahájený dialog mezi Kubou a Španělskem je pro Havanu jistým druhem diplomatického vítězství. Zejména v její bitvě proti Evropské unii, která je více než kdy jindy rozpolcena ohledně způsobu, jakým lze dosáhnout demokratického vývoje na komunistickém ostrově, píše agentura AFP.
Kuba je připravena vést dialog o citlivém tématu dodržování lidských práv na ostrově, ale pouze se španělskou vládou a nikoli s celou Evropskou unií. V Havaně to v úterý prohlásil kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez po setkání se svým španělským protějškem Miguelem Ángelem Moratinosem. Moratinos je na Kubě jako první ministr zahraničí zemí EU od přijetí sankcí vůči Havaně v roce 2003.
V průběhu dvou dnů, pondělka a úterka, španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos "uzavřel kapitolu sankcí" a s kubánskými představiteli otevřel novou kapitolu "dialogu". Ti ho sice s poctami přivítali, avšak konkrétně neuvedli, jak se chtějí angažovat v otázce lidských práv. Ba naopak. Kubánský šéf diplomacie Felipe Pérez - pro něhož Moratinosova návštěva "dokazuje, že je nutné jednat s Kubou s respektem" - neváhal na úterní tiskové konferenci zdůraznit, že se o otázce politických vězňů na schůzce nejednalo.
"Nebylo to na programu, je to v kompetenci kubánských zákonodárných orgánů. Není to téma, o němž jednáme s jinými státy, je to vnitřní kubánský problém," řekl Pérez poté, co neopomněl zdůraznit, že nový dialog s Madridem bude veden "beze všech tabu".
Kubánský ministr navíc zdůraznil, že k otevření dialogu o lidských právech je třeba brát v potaz požadavek Havany na bezpodmínečné zrušení sankcí ze strany Evropské unie.
Brusel se musí do půlky června rozhodnout, jestli prodlouží pozastavení sankcí vůči Kubě, o němž na podnět Madridu rozhodl v roce 2005. Evropská unie původně sankce zavedla v roce 2003 v reakci na vlnu pronásledování kubánské opozice.
Pozice v Evropské unii ohledně uvalení sankcí na Kubu jsou v současnosti diametrálně odlišné. Na jedné straně stojí státy jako Řecko, Kypr, Itálie, Portugalsko, Irsko či Francie, které podporují španělský postoj. Na straně druhé stojí Česká republika, Polsko, Estonsko a Švédsko, které podmiňují své vztahy s Kubou pokrokem v oblasti lidských práv a demokracie.
Šéf španělské diplomacie se nechal slyšet, že "tato nová kapitola (ve vztazích s Kubou) nám poslouží jako inspirace pro EU, která chce a musí být důvěryhodným hráčem," čímž dopředu naznačil vznik jakéhosi "mechanismu" oboustranného dialogu, v němž by své místo měla i lidská práva.
"Všechna lidská práva, pro všechny," upřesnil Moratinosův kubánský protějšek s odkazem na tradiční postoj Kuby, jejímiž prioritami v této oblasti je zdravotnictví, výživa a bydlení.
Většina západních diplomatů v Havaně však říká, že vyslanec Madridu se nebude moci chlubit úspěchem, pokud vstřícné "gesto" nenabídne oplátkou též kubánská strana.
"Pokud ani příští rok v lednu nebudeme mít stále nic, bude to válka nervů (mezi Kubou a Evropou)," řekl nejmenovaný západní diplomat, který odhaduje, že by ono "vstřícné" kubánské gesto mohlo přijít "zhruba do šesti měsíců, ale ne v horizontu týdnů".
"Nová kapitola" kubánsko-španělských vztahů se otvírá v okamžiku, kdy Kuba prožívá situaci, kterou od roku 1959 nezažila. V čele prozatímní vlády nyní stojí Raúl Castro, bratr dlouholetého kubánského vůdce Fidela Castra, který se osmý měsíc zotavuje po operaci zažívacího traktu.
Foto: ČTK
