Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) kritizovala nového amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že v pondělí zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace. MSF vzkázala Trumpovi, aby vynechal práva žen a zdravotnictví ze své politické hry. Organizace zároveň podle britského listu The Guardian varovala, že Trumpův pondělní příkaz ohrozí zdraví milionů žen po celém světě.
"Vlády by neměly do své politické hry zatahovat životy žen a dívek. Ženy budou nadále hledat způsoby jak ukončit své těhotenství a to bez ohledu na stupeň nebezpečí s tím spojený. Pokud nebudou mít přístup k bezpečným potratům, budou dál zbytečně umírat. Trumpova administrativa by se měla seznámit s fakty a ukončit politiku, která ohrožuje životy dívek a žen," řekl ředitel MSF v USA Jason Cone.
Vzhledem k tomu, že pondělní příkaz zmrazil nejen financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty, ale rovněž těch, které o nich poskytují informace, bude mít Trumpovo rozhodnutí dalekosáhlé následky, píše The Guardian. O financování totiž přijdou i některé organizace, které poskytují antikoncepci či organizace bojující s virem a HIV a AIDS, virem zika či rakovinou děložního čípku.
MSF příkaz pravděpodobně příliš neovlivní, jelikož se spoléhá spíše na sponzory než na vládní financování. Organizace však uvedla, že její lékaři denně řeší případy spojené s domácími potraty.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že domácí potraty patří k pěti nejčastějším příčinám úmrtí těhotných žen. V chudších oblastech a v uprchlických zařízeních je tento důvod úmrtí ještě častější.
"V Ugandě, kde 78 procentům žen je méně než třicet let a porodnost je jedna z nejvyšších na světě, bude v důsledku příkazu velmi omezena dostupnost antikoncepce," řekl Jackson Chewenko, ředitel organizace Reproductive Health Uganda. Právě tato organizace v oblasti distribuovala antikoncepci, na což v důsledku příkazu teď pravděpodobně nebude mít peníze.
Trumpův pokyn pravděpodobně ovlivní LGBT komunitu, tedy společenství leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob, píše The Guardian. V Indii, kde je homosexualita zakázána, se lesby někdy stávají oběťmi znásilnění, což může mít za následek nechtěné otěhotnění. Řada neziskových organizací, které jim pomáhají, se dosud spoléhala na financování z USA.
V převážně katolické Latinské Americe a v Karibiku, kde jsou v mnoha zemích potraty zakázány, se jejich dostupnost v důsledku příkazu může rovněž snížit. To by mělo dalekosáhlé následky zejména v regionech, kde se vyskytuje vir zika, který poškozuje vývoj plodu, píše The Guardian.
Financování mezinárodních institucí provádějících potraty je ve Spojených státech po desetiletí předmětem sporů mezi demokraty a republikány. Regulaci původně zavedli republikáni, vláda Demokratické strany ji zrušila v roce 1984 a stejný pokyn vydal v roce 2009 i prezident Barack Obama. Trump podepsal svůj příkaz den po 22. výročí rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, které ve Spojených státech legalizovalo potraty.
Návrat do Somálska
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že se po více než třech letech chce vrátit do Somálska. Lékaři byli nuceni násilím zmítanou zemi opustit v roce 2013 po více než 22 letech. K návratu budou MSF přistupovat obezřetně.
Organizace v roce 2013 zdůvodnila ukončení své mise nárůstem násilí v regionu. Ozbrojené milice a civilní vůdci země podle MSF přivírali oči nad vraždami, únosy a jinými formami násilí páchanými na humanitárních pracovnících.
O návratu začalo vedení organizace uvažovat již v loňském roce. Představitelé MSF se v květnu 2016 v Somálsku setkali s premiérem a řadou veřejných činitelů.
V Somálsku, které se dlouhá léta potýká se suchy, násilím a nedostatky ve zdravotnictví, je podle odhadů až 1,1 milionu vysídlených osob. V posledních měsících se země musela rovněž vyrovnat s návratem několika tisíců Somálců, kteří přišli z uprchlického tábora Dadaab. Tento tábor v Keni, který je největším zařízením svého druhu ve světe, bude v květnu uzavřen.
Podle mezinárodní neziskové organizace Safety Organization je Somálsko jednou z nejnebezpečnějších zemí ve světě pro humanitární pracovníky. Současná vláda, která je prvním funkčním centrálním kabinetem od svržení diktátora Mohammeda Siada Barreho v roce 1991, usiluje o rozvoj země. V Somálsku ale nadále panuje chaos a úřady nejsou schopny zabránit pokračujícím útokům islamistické teroristické organizace Šabáb. Ve středu si útok členů této skupiny na hotel v metropoli Mogadišu vyžádal 28 obětí na životech.
