Referenda
Liberálnější USA. Ano marihuaně, alkoholu či vyšší mzdě

Referenda, která doprovázela úterní americké kongresové volby, ukázala podle předběžných výsledků stále liberálnější smýšlení voličů ve Spojených státech. Obyvatelé metropole Washingtonu, států Aljaška a Oregon podpořili v lidovém hlasování legalizaci marihuany. V Coloradu a Severní Dakotě voliči odmítli opatření namířená proti potratům. V Arkansasu byl odhlasován konec alkoholové prohibice.

V tomtéž státě, jakož i v Illinois, Nebrasce a Jižní Dakotě, se hlasující vyslovili pro zvýšení minimální mzdy.

V hlavním městě USA skoro 65 procent voličů podpořilo opatření, které dospělým umožní držet až 57 gramů marihuany pro osobní potřebu a pěstovat doma až šest rostlin konopí. Washingtonský návrh nepovoluje maloobchodní prodej marihuany. Legalizaci marihuany v oblasti Washingtonu požadovalo uskupení Iniciativa 71.

Mnoho hlasujících, kteří se v úterý vypravili k volbám, spojovali svou podporu této kampani s tím, co nazývali sociální spravedlností. Legalizace podle nich ukončí zatýkání a diskriminaci uživatelů marihuany, především černošských mladíků, napsal list The Washington Post.

Pro legální užívání marihuany se vyslovili i hlasující v Oregonu a na Aljašce, kde by rovněž měla být zavedena síť regulovaných obchodů s konopím podobných těm, které po volbách v roce 2012 již fungují v Coloradu a ve státu Washington. Marihuana přišla na přetřes i na Floridě, kde se rozhodovalo o tom, zda zde bude legální používat takzvanou léčebnou marihuanu.

Příslušný pozměňovací návrh floridské ústavy ale voliči podle předběžných výpočtů televize CNN těsně odmítli.

V Arkansasu se v referendu rozhodovalo o tom, zda místní obce budou mít nadále právo určovat, zda povolí prodej alkoholu. Voliči se v úterý vyslovili pro změnu zákonu, což poprvé od roku 1930 umožní prodej piva, vína i tvrdého alkoholu po celém státě bez rozdílu.

Ve třech amerických státech byla v referendu zvažována opatření, která by omezila možnost podstoupit potrat. Colorado zablokovalo dodatek k trestnímu zákonu, podle nějž by se o nenarozených dětech mluvilo jako o "osobách". V Severní Dakotě byla podobně zablokována iniciativa, která měla zakotvit "nezadatelné právo na život" v každém stupni vývoje člověka.

Naopak v Tennessee byla schválena iniciativa, která umožní zákonodárcům změnit státní ustanovení týkající se potratů, včetně případů znásilnění, incestu či případů, v nichž je ohroženo zdraví matky.

V referendech v Illinois, Arkansasu, Nebrasce, Jižní Dakotě a na Aljašce voliči schválili zvýšení minimální mzdy. Prezident Barack Obama se zvýšení minimální mzdy ze 7,25 dolaru na hodinu na deset dolarů na hodinu snažil prosadit již dříve v Kongresu, to se mu však nepodařilo.

Zmíněné státy kromě Illinois (kde ale šlo o referendum nezávazné) navrhovaly zvýšení nižší - Arkansas a Jižní Dakota na 8,50 dolaru na hodinu, Nebraska na devět dolarů na hodinu a Aljaška na 9,75 dolaru.

Podle kritiků byla hlavním důvodem referenda o minimální mzdě snaha o mobilizaci voličů s nízkými příjmy, kteří měli pomoci ke znovuzvolení demokratických kandidátů jako Marka Pryora v Arkansasu či Marka Begicha na Aljašce. Demokraté to ale rezolutně popřeli.