Stoleté výročí
M. L. King: Ameriku vypodobnil bez rasových předsudků

Slovo bylo hlavní zbraní Martina Luthera Kinga, jenž se narodil před rovným staletím, 15. ledna 1929. Jeden z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA pronesl v srpnu 1963 zásadní projev obsahující slova: "I have a dream..." (Mám sen), v němž Ameriku vypodobnil bez rasových předsudků. Rok poté prezident Lyndon Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání, v srpnu 1965 pak byl přijat zákon o volebním právu, jímž byla odstraněna další diskriminační opatření.

Jako charismatický řečník si atlantský rodák King získal posluchače již v baptistickém kostele v alabamském Montgomery, kde působil jako kněz od roku 1954. Právě tam se o rok později rozhořely protesty proti místním segregačním zákonům a King, hlásající metodu "bojovného nenásilí" ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se brzy stal uznávaným vůdcem pochodů a demonstrací. Jeho snažení vyvrcholilo v srpnu 1963 pochodem na Washington, jehož se zúčastnilo téměř čtvrt milionu lidí a kde King u Lincolnova památníku pronesl svůj slavný projev.

Kromě rasistů musel ale nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1964 bojovat také s vlnou černošských militantních radikálů (Černých panterů), kteří odmítali obezřetnou taktiku. O podporu vládních struktur se pak připravil svým otevřeně kritickým postojem k válce ve Vietnamu.

Jeho život ukončil po devětatřiceti letech 4. dubna 1968 atentátník v Memphisu, kam King přijel podpořit stávku dělníků. Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou (zemřela v roce 2006), měli čtyři děti. Po Kingově smrti se v jeho odkazu angažovala celá rodina.