Především odmítavé reakce zatím na německé politické scéně vyvolává návrh ministra vnitra Thomase de Maizièra přesunout část bezpečnostních kompetencí z jednotlivých zemí na spolkovou úroveň a centralizovat systém civilní kontrarozvědky. Proti se staví koaliční sociální demokraté (SPD), Křesťanskosociální unie (CSU), ale také někteří politici jeho vlastní strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU).
De Maizière s návrhem přišel asi dva týdny po krvavém útoku na vánoční trh v Berlíně, jehož pachatelem byl čtyřiadvacetiletý Tunisan Anis Amri. Toho sice několik měsíců německé tajné služby sledovaly, jeho útoku, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ale stejně zabránit nedokázaly.
Podle ministra vnitra by systému kriminálních úřadů i civilní kontrarozvědky prospělo, kdyby se více centralizoval. V případě kontrarozvědky navrhuje dokonce, aby zaniklo šestnáct samostatných úřadů v každé spolkové zemi, a jejich pravomoci převzal Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který je celoněmeckou civilní kontrarozvědkou.
Návrhy vzápětí kritizoval šéf sociálních demokratů a vicekancléř Sigmar Gabriel, podle něhož by zdlouhavá reforma federálního uspořádání mohla vést k tomu, že se jednotlivé bezpečnostní úřady budou roky muset zabývat samy sebou, místo aby bojovaly proti zločincům a teroristům.
Ještě jednoznačněji se proti návrhu postavila bavorská vládní strana CSU. "Můžu vám říci jenom tolik: k rozpuštění bavorského úřadu na ochranu ústavy nikdy nedojde," řekl předseda bavorské vlády Horst Seehofer. Jeho strana požaduje spíše reformy evropské spolupráce a vytvoření společného seznamu lidí, od nichž může vycházet nebezpečí.
De Maizièrovy úvahy už odmítla i opoziční Levice a část zemských politiků jeho CDU, otevřeně se k ní naopak staví Zelení i kancléřka a šéfka křesťanských demokratů Angela Merkelová. Ani jejich případná podpora ale na zásadní změny v této oblasti podle všeho stačit nebude. Zástupci německých zemí, které by připravila o výrazné pravomoci, ji totiž - pokud by prošla Spolkovým sněmem - mohou nakonec odmítnout ve Spolkové radě, která je zastoupením zemských kabinetů.
